k textům, ne však vzhledem k melodiím. Výše uvedené texty jsou více méně po celých Cechách rozšířeny. Vůbec texty lidových písní jsou místně daleko pohyblivější a tedy místopis jich daleko neurčitější než melodie. Důvod jest jednak v podmínkách přenášení: na zapamatování si melodie jest potřebí již zvláštního hudebního nadání. Jednak pak v tom, že vůbec melodiím věnuje se menší pozornost; »nová píseň« značí na venkově »nový text« ; notu si obyčejně dají místní.

Poněvadž existence instrumentální variace jest rozhodně znakem toho, že v místě melodie písně byla oblíbena a abych tak řekl »pěstována«, já pak jsem od dudáka Kopšíka z Klenovic (u Soběslavi) dudáckou variaci této melodie zapsal, lze přibližně do tohoto kraje ji umístiti.

Variace ta jest druhá ze známých mi, obsahující rythmus »svítá-níčka« a hrána mi byla na text »Kose, kose . . .« Text se vytratil 87letému starci z hlavy.

S touto variací shoduje se v první polovině částečně (začátek), v druhé pak zcela variant, který jsem zapsal na Klatovsku :

Textově náleží tento variant do třetí skupiny, o níž později pojednáme.