Píseň o velikonočních slavnostech v Praze.*)

Píseň ze stol. XVIII. má název: Píseň nová světská k obveselení mysle všem mládencům a pannám k ukrácení chvíle vydaná Když jsme ten půst přečkali. Vytištěná roku tohoto. Zpívá se známou notou.

1. Již jsme ten půst přečkali velikonoce dočkali to jest dobře budem se milovat s mládenci hodovat zajde hoře.

2. Vloni se to zkazilo celé dva dni pršelo museli jsme jenom doma sedět a škaredě hledět plakali jsme.

3. V Emauzích jsme nebyli do Bubenče nemohli muzyee jít mohli jsme již dávno milá Maryáno k pomoci být.

4. Přála Káča Heleně pleskonosé Zuzaně sestře milé jakou já to starost mám dlouho se nevdávám věříte mně.

5. Vloni jsem se mohla vdát nechtěla mne máma dát že jsem mladá šedesát devět let že kvetu jako květ že mne nechá.

6. Až budu ještě starší ještě lip rozumější že mne nechá ale lecjakému chlapci darebnému že mne nedá.

7. Řemeslníka žádného nechci já míti jeho raci pána s kterým abych se dobře měla na kočáře jezdívala jako dáma.

8. S koštišfářem se nachodím ve dne v noci nabloudím s šindelářem drvoštěp nádenník chtěli se o mne bít se žebrákem.

9. Já žádného nechtěla raci jsem tak zastala podívám se hned brzy po ránu k svatému Štěpánu rozmyslím se.

10. Jest-li tam nic nebude do Emaus jistě půjde kolovrátník jeho milého mám jemu pomlázky dám můj milovník.

11. Já jsem to hezké děvče přijdu s ním do Bubenče na procházku jen ať mě nedělá ta šmatlavá Lída v tom překážku.

12. Jest-li mne s ním uhlídá tak bude se mnou bída budeme se prát pod hruškou na poli někomu na vzdory za vlasy rvát.

13.' Já se s ní budu soudit třeba měla naložit starou sukni kdybych to nechala sice bych já měla svátky smutný.

14. Já nedám pomlouvat ani mnoho rozmlouvat hned se peru kde slyším muzyku běžím tam bez křiku hned se deru.

15. Nejsem žádná behačka ani žádná tulaöka jsem domácí s paní mámou sedám a z okýnka koukám to mám práci.

16. Jeden den jsem v Chrudimě druhý den jsem Kouřimě třetí V Chradci [: po lásce jest konec uhodím na zvonec po rekraci:]. Konec.