V jednu hodinu odpoledne modlí se v Římově, kam jest z Velešína pres půl hodiny pěšky a z jiných míst i přes dvě hodiny, »modlení«, t. j. křížovou cestu, na niž lidé z daleka široka přicházejí a celý půst se těší. Čítá 25 stavení a trvá tři až čtyři hodiny. Vzdálenost jednotlivých »zastavení« vyměřil kapucín P. Alex, který se roku 1648 schválně odebral za tím účelem do Sv. Země, kterou již dříve navštívil. Stavbou kaplí křížové cesty, řezbou soch v životní i nadživotní velikosti nebo i tesaných v kameni začalo se r. 1648 a dokončilo se r. 1670. Podobá se prý tato krajina fiimovská velice jerusalemské. Kdo nejsi zbožným, jdi tam a naučíš se býti zbožným, vida ty tisíce zbožných poutníků za celý rok. — Ke

Holky nesou »berany«. Fot. MUDr. Lev Hartmann.

křížové cestě béřou si hoši s sebou »leskové« pruty ráno posvěcené. Tak svobodné od ženatých poznáš.*)

K čemu jsou věci, z nichž se beran dělá? Z lískových prutů dělaly se časně z rána o Veliký pátek před východem slunce křížky do polí. Střemcha dávala se do pšenice, když se z ní křížek udělal. Dubové listí a vlčí »lejtko«, t. j. lýko, dávalo se mezi rokem do »faslíku«, t. j. do soudku, kterým se »vrtí«, t. j. točí, aby se dobře a brzy »svrtělo«. Chůjí se o Božím Hodě svěcenou vodou kropilo. Roupi se dávalo domácím zvířatům, do~ stala-li motolici či zvrtohlavěla-li. Kočičky byly proti zimnici. Tři nebo aspoň jednu měl každý ráno na Veliký pátek polknouti proti zimnici.