str. 352

Otázky a odpovědi.

* Gertovy stopy na kamenech. V K u n e m i 1 i (okres habrský) Nedvědovi měli chalupu u potoka. Gert přicházel často je zlobit a hleděl jim všelijak škodit. Starý Nedvěd s chasou si na něj jednou počíhal. Přichystali si lýkový provaz, namočený ve svěcené vodě, a čekali. Když čert -o půlnoci přišel do chléva, hodili mu smyčku na krk. Čert řval, škubal sebou, až lýčí pretrhal a utekl. I umínil si, že se Nedvědovům pomstí. Našel si veliký balvan, uvázal jej na řetěz a nesl v noci do Kunemile. S veliké výše hodil jej do potoka za Nedvědovou chalupou, mysle, že voda vystoupí a chalupu zaplaví. Ale vody bylo málo a nic se nestalo. Balvan leží v potoce podnes, a stopy řetězu jsou na něm patrný. -— U Seče (okres nasavrcký) je bal f an žulový. Jednou letěl čert tou krajinou. Unaven sedl na balvan a odpočíval. Když odletěl, zůstaly na balvane vytlačené stopy na místě, kde seděl, a ukazují se tam podnes.

    Otakar Svoboda.
* Otisk čertova kopyta. (Viz Č. L. XVIII., str. 59.) Mezi Luckou a Chržínem (okres velvarský) ukazuje se v polích »na kameně« veliký balvan, na němž znatelný jsou nehluboké rýhy, o kterých lid říká, že jsou to stopy drápů čertových a vypravuje o nich následující pověst: »Svätej Jiří a čert se sázeli, kdo je silnější. Konečně se umluvili na tom, že ten bude silnější, kdo dálejc dohodí. A vystoupili voba na Ríp a vocuď házeli. Nejdřív hodil čert kámen, a ten doletěl až za Loučkou. Potom házel svätej Jiří a jeho kámen doletěl za Velvary. A na tom místě potom založili velvarckej kostel; a ten čertův kámen tam eště leží.« (Vypravovala Fr. Ekhardová v Chržíně.)    Fr. Homolka.
* Stínová hra. (Odpověď k dot. v G. L. XVII.. str. 59.) Děti na Podřipsku baví se velmi zhusta stínovými hrami. Různými sestavami rukou vytvořují si husí a psí hlavu, motýla, zajíce. Ve Dřínově hrávali dokonce celou hru s panáky šatkovými, již tuto uvádím: I. Junák, pan-tatík. J.: (přijde a podává pantátovi ruku) — Dobré jitro, pantatiku! P.: Dobré jitro, junáku! Cos nám přines, junáku? J.: Přišel sem se pozeptati, bude-li se vaše Maruša vdávati. Ř: Nebunde, nebunde! Piet chleba neumí, je slabá, neumí chleba válet, dolky piet, za tři leta si pro ni přiť! J.: A gde je vaše Maruša? P.: Je v chlívku, dóji tam kravku. — II. Junák, Maruša. J.: (skočí k M. a líbá ji.) Dobré jitro, Marušo! M.: Dobré jitro, junáku! Cos nám přines. J.: Přišel sem se pozeptati, budeš-li se vdávati. M.: Nebudu, nebudu! Sem slabá, neumim chleba válet, dolky piet, za tři leta si pro mně přiť! J.: Tak přit vodpoledne, Marušo, k muzice, zatancujem si »Až se bude suchá lípa u Nymburka zelenat!« (Chytne M. a skáčí proti sobě, což se jeví na stínu, jakoby tancovali.)    Fr. Homolka.

Vydání a náklad firmy F. Šimáček v Praze. — Za redakci vůči úřadům odpovídá
Bohuslav Šimáček. — Otiskování článků dovoleno pouze se svolením vydavatelství. —
Patisk se stíhá soudně. — Tiskem »Unie« v Praze.