Předchozí 0375 Následující
str. 356

mnoho melodických i rythmických prvků odpovídajících hudbě lidové. Zvláště zajímavý jest jedinečný způsob Smetanův, oplétati melodie především lidových sborů a tanců v orchestru íigurací smyčců, jevící nápadnou podobnost se způsobem variací hudby lidové. (Příklady namátkou: Úvodní sbor ve »Dvou vdovách«, námluvní scéna v »Hubičce«, polky ve »Vltavě« a »Z českých luhů a hájů« atd.) Nechť laskavý čtenář srovná takováto místa se způsobem variací, jež jsem uveřejnil v uvedeném již článku »Píseň a tanec do kolečka« z tohoto časopisu. Neuverejnené variace polkové na př., jež jsem zapsal, jeví shodu až překvapující. Ani u žádného z cizích skladatelů, již byli by snad mohli míti vliv na Smetanu, ani na druhé straně u »lidového« Dvořáka nenašel jsem tento způsob užívání smyčců. Soudím z toho na velkou praktickou znalost hudby lidové u Smetany. Analysovati a psychologicky stopovati tyto vlivy u našeho mistra bude zajisté obtížnou, ale vděčnou úlohou budoucí literatury Smetanovské.*) .

Dr. Josef Volf:

Bratří Růžového kříže (Roseae Crucis) v zemíchčeských a proroctví jejich na rok 1622.

Když Budovec své bádání o farně bratří růžového kříže ukončil, dostal se mu do rukou spisek Filipa z Gabelly98): Krátké uvážení tajné filosofie, vydaný v Kaselu r. 1615, k němuž byla připojena konfesse bratří ve 14 kapitolách. S velikým očekáváním pustil se, jak doznává, do čtení, těše se nadějí, že tu najde jasnost a vysvětlení, jehož v farně postrádal, avšak byl opět zklamán, nenacházeje k rozličným nesrozumitelným nebo nepřesným článkům takový výklad, jakého by si byl přál, aby náboženské obavy jeho stran bratří byly rozptýleny. Po přečtení zůstaly v něm staré pochybnosti, ač upřímně doznává, že četl s obdivem vše, co autor traktátu o tajnostech přírody napsal a ač nazývá jeho pojednání učené, mystické a zbožné. Obavy jeho, aby se za bratřími nekryla některá nenáviděná sekta Arianů nebo Socinianů, ") nedovedla rozptýlit ani krásná modlitba^ jíž autor svou práci zakončuje. Vítá ji s nadšením, klade ji celou do svých úvah a opětovně ji připomíná.

Při svém rozboru konfesse či námitkách proti učení bratří dotýká, se pouze některých ze 14 kapitol. Z tří prvních uvádí krátký obsah, ze


*) V dopisu J. Srbovi r. 1878 zaslaném charakterisuje Smetana čtvrtou větu quartetta »Z mého života«: »Poznání způsobu živlu národní hudby, radost nad výsledkem této cesty . . .«
. 98) Secretioris philosophiae consideratio brevis a Philippo a Gabella, nunc primům una cum confessione Fraternitatis Roseae Crucis Casellis excusa a Guil-helmo Wesselio, 111. principis typographo. A. 1615.
")' O Budovcově stanovisku k Socinianům viz jeho list k synu Adamu z r. 1612: De genealógia Socianoram, Girculus horologii, str. 227—42 a Glücklich, Václava Budovce korrespondence, str. 127.

Předchozí   Následující