Pokud se melodie týče, máme tu zajímavý příklad, že rythmus taneční přenesen byl na píseň volnou, netaneční. Podobně i rythmus furiantský v některých volných písních se vyskytuje. Byl by to zároveň klíč k výkladu taktu pětidobého, tu a tam v lidové písni se vyskytujícímu. Ovšem v tomto případě, kde o písně netaneční (především některé ballady) se jedná, jest stejně oprávněn i výklad rythmu z\ volné deklamace, jež (po jistou míru libovolně) prodlužuje některé tóny a užívá oddechových paus, což oboje v praxi, při sbírání písní, též jsem pozoroval (koruny na notách a na taktových čarách). Bylo by to stejně jako u duchovní písně (chorálu) a z toho dalo by se souditi:

1. jednak na vliv duchovní písně na světskou, v přejímání melodií, která se ovšem dále upevňuje, se jevící, jenž jest nepopiratelný ;

2. na společné podmínky vzniku lidových písní duchovních a světských, pokud tyto oněm vážným charakterem se blíží.

Melodie sama užitím tohoto nepravidelného rythmu poukazuje na veliké stáří a jest, jak se zdá, původní. Neboť u Erbena uvedeny jsou k písni té melodie k písním jiným příslušné, totiž č. 716 »V černém lese na pasece« a č. 792, »Žalo děvče, žalo trávu«. Podobně bylo již u ballady o žnečce a kosu. Přirozeno jest, že takové melodie se přenášejí a vedle toho nové, modernější tvoří. O tomtéž svědčí i druhá, příbuzná melodie, kterou jsem na Klatovsku zapsal, také v rythmu »svítáníčka«, melodicky (ne ryťhmicky) příbuzná s »Osiřelo dítě«.

iež vsunuje ještě jeden tříosminový zak'ončující takt po prvním třítaktovém úryvku i na konec.

Text k této balladě, zapsaný (k melodii první) od slepé, asi osmdesátileté žebrácky na Merklínsku, jest velmi poetický variant textů Erbenových (str. 530—533).

Pokud se deklamace celé itéto velké skupiny, rythmus svítáníčka veskrze obsahující, týče, jest po většině bezvadná, neb jen s několika chybami (při písních s více texty). Pouze obě ballady, o žnečee i Heřmanu, obsahují v dalším textu více chyb ; bylať melodie dána a nesměla se ani (jako se při popěvcích někdy děje) přizpůsobovati, měniti. Přes to jest na druhé straně mnoho slok i v nich, které velice přiléhavě deklamují.