str. 451
a Václavem Jelínkem. Z Jinec jedouce na koních přes Ohrazenici nad šindeláře Maulisa chalupou, kdežto v polích až k lesu na pravou stranu z virkulema na rozličné metalie tlučeno a visitirováno, však nic žádného znamení nalezeno nebylo. Odtud dálejc cestou vozovou dolejší až k louce Kočárkovký přijedouc k jednomu šorfu, kterej na žlutou rudu před časem zaražen byl, tam z virkulemi tlučeno a usouzeno, že by v tom místě tříbrná ruda silným pramenem 12 sáhů hloubky ležeti a pod šorfem hloub dolejc mocnější býti má. Dálejc proti vrchu neb k mezem Hořov-skejm okolo vlčích jam cestou po mezích až k Malýmu Mejtku, kdežto jedna cesta v levo do Hořovskejch lesů a druhá zrovna po mezích dělí, na jednom mokrým trávníku hned u mezový cesty za loukou Mářou na c i n o b r z virkulí tlučeno a usouzeno, že by v tom místě silnej pramen od cinobru býti měl, na kterej by šorfem 6ti neb 7mi sáhy hloubky se přijíti musí (sic). Od toho Jmísta k straně polední v rovině na 100 krokův přes kříž všudy cinobr vyznamenává. Odtud jdouce po mezích až na Mářu přes louku zase k jinšímu šorfu vedle Hořovskejch mezí tu žádného znamení na žádný minoralie vynalezeno nebylo. Též dálejc na přehyb, kdežto cesta z Máři na Dolejší Koberov při mezích jde, k jinšímu šorfu, tu též nic vynalezeno nebylo. Odtud jdouce cestou dolů při mezích až k třetímu šorfu, kterej vedle louky Koberovský blízej mezích jest, při takovým bergk visitirovanej, napotom z virkulemi tlučeno; usouzeno, že v tom místě neb šorfu 8 sáhů hloubky dobrej širokej pramen cinobru ležeti má. Od toho šorfu jdouce zrovna k straně polední po louce blíž na pravo lesa až nahoru k lesu napořád na cinobr tlučeno, na levo blízej zase na železnou rudu a tak dáleje vexl na cinobr až skoro do polovic louky, kdežto cinobr při zelenej rudě bohatě ležeti má. Od strany půlnoční, kdežto vrch spadává, smejšlí se, že by štola nahoru po prameních hnána býti mohla. Odtud jdouce dolů při mezích až na Dítka, dálejc k jägerliausu na Feltbabku při levej straně v dubinách blíž červený rudy tu, kde skála zlatou rudu vytlačila, dálejc dolů na zlatou rudu tlučeno, kdežto zase dobrej pramen býti vyznamenává. Dáleje nahoru vedle starejch šachet přes Vostrej až k mezem Hořovským v Celině z virkulí tlučeno, nic ale vynalezeno. Od mezí Hořovskejch jedouce na pravo dolů přes Mejto nad Hejdov tady více nic probírovati nechtěli, nýbrž v hodinu s poledne spátkem do Jinec se navrátili. Včerejšího dne
Hierauf ist H. Háubtman den 28. Juli mit der Erdten, abvo die Ruthen geschlagen, zu den Mann in die Tieffe loh geritten, undt alle Umsteudte erholet. So viel den ersten Sehatz in der Hoffstuben betrifft, ist solcher erst im 1662 Jahr findig; soll ein mechtiger Schatz sein und böser Geistern starkh besessen. Der ander in gemahlten Gewelb ist 166'd findig. Der dritte in der Capellen ist izt täglich findig; ist aber nicht starkh vor der Summ. Der vierte oben im Eckh gegen dem Thor uber der quelbten Gammer ist diss Jahr findig gewesen; soll ein überaus möchtig und grosser Schatz sein, auch mit heftigen boshaftigen ¦Geistern besesen; ist nunmehr eher mit bis 1666 findig. Fünftens uff dem Lochteich sollen zwene grosse Schätz nahend aneinander stehen und von Wassergeistern besessen sein; werden schwär zu höben sein und müssen die Leuth mit Angehenden wol verwahrt sein.
|
|