zda některé sloky zmíněný J. Hrubý, který též rozličné písně si skládal, sám nesložil. Však buď tak či onak, tedy přece vždy vyjadřuje názor lidu hanáckého a jeho smýšlení. »Hanácká«, jak jest známa a zpívá se na př. kol Velké Senice na Olomueku, obsahuje toliko sedm slok z otištěné zde písně a to sloku 1, 8, 2, 9, 7, 6, 4 a k těm dodává závěreční sloku

osmou:

Sloky shodné v obou písních nemnoho se různí.

Píseň »Hanácká« řadí se částečně ku dvěma písním, taktéž hanáckým, otištěným v tomto časopise v roč. 16. (1907.) Jest to předně na str. 268. prof. J. Kabelíkem z Fryčajovy Musy Moravské, Kužníkovo »Vzdýchání lidu hanáckého v prajské vojně (1741. a 1758.), kdežto Hanák v své sprostnosti nad všecky jiné národy se pejchá a nové příští Messiáše k obraně své ourodné Hany si žádá* a na str. 310—1 téhož časopisu »Koleda Hanácká«, otištěná z pozůstalosti Hankovy red. Čes. Lidu Dr. Č. Zíbrtem. Píseň druhá jest vlastně jen pozdější variant prvé, ale obě pocházejí z druhé pol. 18. stol. Také v nich zajímavě líčí se povaha Hanákova i jeho názor na jiné národy, avšak jako tyto obě vznikly mezi Hanáky jižními na Výškovsku, tak zase zde otištěná »Hanácká« hlásí se povahou svojí na Olomoucko, jak viděti zvláště z toho, že vychvaluje pšenici kol Olomouce a vesnic, jež všechny leží na Olomoucku.

Pokud týče se zde názoru Hanákova na sousedy, vidíme různost od »Hanácké koledy« i * Vzdýchánu, v nichž ostatně samých není názor jednaký. Ten tvoří si doba, a pozorujeme to zvláště u písně zde otištěné. Kdežto v »Koledě« i »Vzdychání* skoro souhlasně dí se o Čechovi: »Čech ten hledí hospodářstva, nose hózké gatě, šest a třecet kop má faldó v zeleném kabátě« — tedy žádné na něj hany neví, spíše chválí, v »Hanácké« již Cech jest Hanákovi cizozemcem a vysmívá se jeho šactvu (sloka 1.) a ve 12. si. dokonce Čech už jest falešného srdce, »hledí ošidit Moravce«. Dle toho skoro bychom mohli soudit o době, kdy píseň vznikla. Zdá se z toho alespoň dosti zřejmě ozývati duch doby po r. 1848, kdy vseta do lidu moravského nedůvěra k Čechům, která namnoze na Hané dodnes se udržuje.

K jednotlivostem v písni dotčeným lze lecos zajímavého ku osvětlení dodati. O úrodnosti Hané jest mínění ve všech pramenech zcela souhlasné. Vychvaluje úrodnost Hané již v 16. stol. olom. bisk. Dubravius ve své Historii (Basilejské vyd. z r. 1575. str. 29.) a chvála podobná přechází z věku na věk. Vůbec o celém životě a povaze starých Hanáků můžeme zvi. citovati dopisy F. Friebecka, kápl. u sv. Mauricia v Olomouci, ze stol. 18. o Hanácích, otištěné v XVIII. roč. Čes. Lidu«, dodávajíce jen