Lidu vyobrazeny, tyto, co máme zde, vypadají jinak a také to postavení osob k tomu přijde jinak.

Proutky musí býti k tomu čtyři, 50 až 58 cm dlouhé. Jsou to jednoroční lískové proutky (výhonky). Na tenším konci každého prutu jest z pečetního vosku taková vidlice jako V, hezky rozevřená a mimo to ještě je kousek toho prutu asi 8 cm polepen pečetním voskem, na tlustším konci jest taktéž polepen asi 8—10 cm týmž voskem, i konce jsou pečlivě zalepeny.

Při hledání pramene musí býti osoby dvě. Postaví se proti sobě a vezme každá do každé ruky jeden prut mezi palec a ukazováček a ty vidličky se proti sobě do sebe vloží, pruty se drží vodorovně chvíli. Na-lézá-li se na blízku pramen na : stranu od těch osob, začnou se po chvilce pruty uchylovati na : stranu směrem k pramenu, a držíme-li je trochu pevně v prstech, tedy se začnou až ohýbati. Přejde-li se na druhou stranu pramene, tedy se uhýbají opačně zase k pramenu. Proto jest také potřebné, aby se osoby i otočily a postavily jinak. Stojí-li osoby zrovna nad pramenem, tedy se proutky poznenáhlu zvedají vzhůru. Podle toho se soudí na hloubku, v jaké se pramen nachází. Zvedají-li se hodně, jest pramen hluboko. Pakli méně, jest blíž vrchu.

Č. 24. StodůJka pro krmení ptactva, dle návrhu akad. malíře J. Prouska v Turnově.

Já často o virgulích slýchal, avšak nikdy dřív je neviděl, až je souseď přinesl a také jsem tomu dřív nepřikládal naprosto žádnou víru a bývalo mi divno, jak by mohl z hodné hloubky proud, na ně účinkovati. Až když jsem se vlastnoručně přesvědčil a pak když jsem na to přišel, že všecky pozemní proudy chovají v sobě mnoho elektřiny a že na proutky ty působí elektřina, proto musí býti polepeny konce pečetním voskem; otevřená voda, ať v hotové studni neb jakákoliv voda na povrchu, elektřinu nemá a tudíž již na virgule neúčinkuje. Potom když jsem se také dočetl v témž ročníku Českého Lidu ve Směsi na