vládl, což viděli i odtud, že ke dvoru panskému patři nejlepší půdy, sedlákům že zůstal pouze zbytek; nad to hlásají nejstarší prameny, že vedle svobodných byli ohromným počtem i lidé nevolní, a to vše jest zřejmým důkazem, že naše dědiny a základ držení půdy nemá původ v rozdělení rodů, kde každý člen mužský při dělení má právo na stejný díl podle počtu původních bratří. Rody, čili tak zvaní nedílní bratři u nás arci byli až do obnoveného zřizení zemského 1627, ale dosud není u nás prokázána jediná vesnice, která by byla povstala několikerým dělením rodu, nebot i v Stadicich vedle někdy Přemyslovy dědiny byli. pouze tři dědici čili svobodní sédláci až do našich dob, což o valné konserva-tivnosti v držení zděděné půdy svědčí, i bylo by nad míru zajímavým najíti v rozdělení polstva v některé vesnici stopy starého rodového dělení několikrát opakovaného. Otázka o rozdělení pozemků v jednotlivých vesnicích nabyla v posledních letech nevšední zajímavosti rozsáhlým bádáním provedeným v různých zemích, a poskytne zajisté i u nás hojnou žeň pro dějiny selského stavu, neboť jako jinde tak i u nás panuje, neb lépe panovala dosti velká konservativnost a snaha udržeti selské usedlosti v plném celku. Zájem stupňuje se ještě, uvážíme-li,. že. u nás byly vesnice svobodné neboli dědiny osazené svobodníky, příslušné pravidlem ku hradům královským (odtud také název »na královsťvú) a naproti tomu vesnice osazené lidem nevolným a opět jiné, kde byli sedláci svobodni i nevolní,, nepočítaje vladycké neb panské dvory. Vedle toho pronikala kolonisace do lesnatých krajin nejprv pod názvem hospiťů, pak celými Újezdy, pak Lhotami a konečně i v pohraničném hvozdu na základě práva emfyteutiekého čili zákupného,, kteréž vedle jiných právních vlivů způsobilo, že v druhé polovici XIII. a ve XIV. století největší část nevolných sedláků pomocí výkupu nabyla též dědičného vlastnictví půdy se závazkem ročního platu a některých jiných povinností, i zváni jsou odtud také dědici (beredes) jako původní svobodníci, kterých časem valně ubylo. Tehdy také namnoze půda znovu rozměřena na dlouhé pruhy polí od vesnice až k sousední vesnici se táhnoucí podle způsobu vesnic zakládaných nai právu zákupném; nalézáme to i při vesnicích svobodných, kde podle nálezů sídelných a hrobových bylo osídlení již v prvé době křesťanské. Toto nové dělení, neposkytne arci žádného objasnění pro nejstarší poměry. Naproti tomu, kde pů-vod.ní statky zůstaly v držení polí v ten způsob, že na př. při menším počtu, statků každému patří pole na jedné straně, neb při vělším počtu tři, čtyry polohy na různých stranách obce jsou rozděleny mezi jednotlivé statky, stává se situace význačnou: nepofiítají-li se polnosti chalup (zejména těch, které nebyly od statků odděleny pro mladší syny) vysvitne objem původně vzdělané země, objeví se mezi ornými polohami průhony pro dobytek, jakož i pruhy, které zůstaly ladem či pastvinou obecní neb i lesem. Srovnáváním pak podobného rozdělení může se dojíti k tomu, že z určité řady shodného rozdělení polstva vysvitne původní způsob osazení svobodného, po případě i nevolného nřkdy lidu-v nejstarším období našich dějin. Jsou-li ve vesnici ještě pamětníci oné doby, kdy se úhořilo na třetině všech polí, bylo by zajímavo zjistiti, zdali u nás panoval obyčej závazný pro všechny úhořiti na jedné straně neb v jedné poloze,, tak že úhor sloužil všem pro ten rok za společné pastviště. Podobné důležitosti má i utváření selského obývání: především dům selský ve své zevní a umělecké úprarě; vše jest velmi zajímavé a podle krajin rozdílné. Význačným jest i rozdělení vnitřní v přízemí i v prvém poschodí, způsob zdiva či staviva, což zejména nakreslením malé skizzy (s udáním délky a šířky) vysvitne; a konečně jest zajímavé i rozdělení budov téže usedlosti kolem dvora. Neméně významné je i seřadění větších statků proti návsi. Podobné znázornění dá se nejsnadněji provésti, když se buď na pouzovacím papíru okopíruje katastrální mapa a větší usedlosti (od 60 korců) se tučněji vyznačí a označí číslicí, která se pak vyznačí i na parcelách k téže usedlosti pfíslušných, neb se udělá podle katastrální mapy malá skizza polohy větších statků i polí k nim příslušných, týmž číslem označených jako usedlost, a přílohou by byla skizza o rozdělení domu a dvora a při, dřevěných stavbách fotografický pohled třeba i amatérský. Shledá-Ii se při větším počtu podobných plánů jakási shoda neboli pravidelnost, bude nalezen i způsob.