zchytra na svou oběť, ne bez znalosti povahy lidské. Šviháku nabízí prsten, kuřáku dýmku, ba nedbal by, kdyby někdo i hodinky s ním si vyměnil, že se mu ten fazón, co mají, nijak nelíbí.

Vy volavači panoramy na trhu v Písku. (L. Stroupežnický, Martínkův nový oblek.)

Po té zastaví se u panoramy, třeba před Genoféfou. S majitelem

jejím patrně se zná, jeť tento kočující národ spolu seznámen na mnoho

, mil v okolí. Majitel panoramy dává mu připít, smluvili se a'kramářský

Vyvolavač zvěřince na trhu maloměstském.

syn vyvolává pak za malou odměnu třeba celé odpůldne před boudou v obou zemských jazycích, zvláště pak v německém, v němžto se chce před shromážděným národem zablýsknout. Volá: »Nur Zutritt, meine