dička, zvaný poněmčile Wasserich, uzavřená to a zcela zvláštní povaha, přesná a pravidelná v celém životním pořádku, od něhož nebylo žádné odchylky. Úmrtní tento list zní:

Co se dotyce poctivého na tento svět zplození, křesťanského živobytí, vystálé nemoci, až i s tímto světem rozloučení našeho již v Pánu odpočívajícího Martina Bednáře, pozůstalýho věkem sešlýho vdovce, souseda a handlíře před Českou branou na Obergasse (v) svý vlastní zahradě bydlícího, jehožto mrtvé tělo minulý v pátek tejden ve 12 hodin s německým pohřebním kázáním k hrobu doprovozeno jest bylo, následuje toto kratičké oznámení:

Předně byl zplozen nebožtík od ctných a křesťanských rodičů na tento svět při zdejším městě Žilavě léta Páně 1704, měsíce listopadu. Otec jeho, nebožtík Jiřík Bednář, zahradník bývalý, matka jeho Kateřina, podle rodu Řehořova, kteřížto teď dotčení rodičové, když je Pán Bůh tímto synáčkem obdařiti jest ráčil, hned o to pilnou péči měli, aby v církev křesťanskou vštípen byl a nového rození došel a v knihy života věčného zapsán býti mohl: dožádajíce k tomu kmolrův, jej ve jméno blahoslavené Trojice svaté, Boha otce, Boha syna, Boha ducha svatého k dojití života věčného pokřtíti a na památku toho jej tím pěkným jménem Martin jmenovati, ano také do počtu věřících a pokřtěných křesťanů zapsati a zaznamenati jsou dali. Potom pak hned z mládí jej k bázni Boží, k modlitbám stfatým a k známosti pravého Pána Boha, slova jeho svatého, anobrž ke všem dobrým a chvalitebným cnostem, ano -i k počestné práci domovní jej přidržovali a měli, takže hned od mladosti svou práci a. obchod věrně vykonával a až do 31 léta svůj chléb těžce vydobýval, až potomně léta 1735, dne 23. listopadu, předně s vůlí Pána Boha všemohoucího a radou dobrých a poctivých lidí toho času s poctivou a počestnou pannou Annou Dorotou, podle rodu Tesařovou, v stav svatý manželský jest vstoupil a vněm potvrditi jest dal; v kterýmžto manželství 27 let v lásce a svornosti živi byli a z požehnání Božího zplodili 9 dítek, 6 synů, 3 dcery, z kterýchžto 4 synů a 2 dcery svého milého otce do života věčného předešli, 2 synové a 1 dcera do vůle Boží se v stavu svobodném ještě nalézají. Jeden rok a 6 měsíců v stavu vdovském byl.

Co se jeho křesťanského živobytí a obcování dotýče, jest to jednomu každému dobře známo a povědomo, že pokojný život vedl, (se) svou milou manželkou věrně a upřímně mínil, o své dítky pravě a otcovsky se staral a pečoval, ano i k jednomu každému v sousedstvu a jinších lidí s jedním každým v upřímnosti, v lásce a v pokoji živ byl, slovo Boží u veliké a drahé vážnosti jest měl, chrám Páně podle nejvyšší možnosti rád navštěvoval, své modlitby a zpěvy v pravé víře Pánu Bohu obětoval, též k svaté zpovědi a k stolu večeře Páně několikrát v roce nábožně najíti se jest dal, jakož se to také od něho stalo ještě 7. neděle před jeho smrtí, že jest sobě velebnou svátostí večeře Páně posloužiti nechal; poněvadž již na % léta mnoho z domu vycházeti nemohl, tak jest sobě tím nejdražším pokrmem a nápojem na odpuštění všech svých