ního celé bylo viděti. Oděv řečený byl velice široký, ušitý z režných pytlů a vycpaný hrachovinami, »takže měl bakus krátké nožičky*. Kraje kalhot na dolejší ovrubě byly sdrhnuty a přivázány kolem nohou u kotníků. Na hlavě měl bakus plavou paruku s copem a mašlemi na něm, na paruce černou noční čepici se střapečkem, v rukou velkou hůl. Po cestě nosil v druhé ruce korbílek, s něhož si občas přihýbal a jejž při produkci v hostinci dávat držeti »synovi*.

Syn bakusův byl hrbatý, obličej měl skřivený: nos na jednu stranu, ústa na druhou stranu, což znázorněno larvou (škraboškou), vlasy kudrnaté, černé, široký, černý klobouk, starodávný, plátěný, dlouhý červený kabát, zelenou vestu slarodávnou (punt), žluté »kožené« krátké kalhoty po kolena »s klofpajči«, zelené punčochy, obyčejné střevíce, v ruce hůl. Držel a podával »tátovi« dřevěný korbel s pivem.

Žena bakusova měla na sobě selský starodávný oděv: krátký kabátek k tělu s rukávy v zápěstí těsnými, na ramenou širokými a s var-hánky v kříži (»špenzr«), sukni krátkou, ale širokou s četnými záhyby (faldy), barvy jakékoliv, dole se širokou pentlí, barvou od sukně se lišící, širokou starodávnou zástěru, pentlí vzadu uvázanou, červené punčochy, botky vysoké, šněrovací, na hlavě velký barevný šátek (cirkas), uvázaný na babku a převislý na zádech třemi dlouhými cípy, v ruce slaměnou mošnu (školní) a složený šátek (kapesník).

Markýtka měla zelenou sukni starodávnou, s červenou pentlí dole, širokou starodávnou zástěru, pentlí vzadu uvázanou, žlutý kabátek (špenzr) s kratšími rukávy, z pod nichž vyčnívaly dlouhé rukávy od košile, s krajkami, v zápěstí na rukou náramky se řetízky, v ruce držela složený šáteček a peněženku, visící na řetízku; na hlavě měla uvázaný menší šátek (plenu) na babku se třemi cípy na zádech, na krku šáteček, úzký krajkový krejzlík, koraly, na nohou červené punčochy a vysoké šněrovací střevíce.

Kálán měl široký . černý klobouk s černým peřím; z pod klobouku podle každého-ucha visel mu po tváři pramen černých vlasů, : na konci zahnutý do šestky, takže jeho vlasům říkali »šestašedesát«, modrý krátký kabát obyčejného střihu (sako), na kabátě s každé strany po jedné řadě žlutých knoflíků, velikých asi jako zlaťák a vzdálených as na dva prsty; knoflíky takové měl přišity i na klopnách kapes u kabátu, na každé klopně středem tři; modrý punt (vestu u krku zavřenou), s jednou řadou blýskavých knoflíků téže velikosti a vzdálenosti jako u kabátu, černé kalhoty do bot, okolo těla vyšívaný kožený opasek s pávovým peřím, v ruce hůl jakoukoli: »Vůbec byl přistrojen jako světák z cikánů.«

Hrobař měl na sobě: dlouhý, režný plátěný, šosatý zelený kabát (z pytloviny) s úzkými rukávy a velkými knoflíky vzadu na šosech, vzadu v kapse, proříznuté naskrz kabátu, měl rukavice vlněné s prstem pro palec, pro ostatní prsty v celku, spjaté na knoflík, prostrčené derou kapsy, takže jedna rukavice visela navrch kabátu, druhá zespod vyčnívala mezi šosy. Druhou kapsu, kabátu měl obrácenou na ruby; punt modrý nebo zelený též s jednou řadou knoflíků cínových velikosti zlaťáku. krátké