kalhoty (pod kolena) též z režného plátna žluté »kožené« barvy, punčochy vlněné popelavé, dlouhé až pod kalhoty, přitažené k noze dvěma postranními, dlouhými »klofpajči« od kalhot, jejichž konec na vnější straně upraven takto: Knoflíky dřevěné, často i tak široké jako dno sklenice oďlívky a žlutě nabarvené. Kožené vazačky, jež okolo kalhot otočeny přitáhly punčochu, takže uvázané na uzel vypadaly takto: Každý cíp dlouhý as 20 cm a široký v nejširším asi 4 cm; říkali jim »klofpajče«, udělány ze žluté kůže jirehářské, žlutě (citrónově) nabarveny. V každém cípu bylo po třech dírkách velikosti haléře (trojníku). Na hlavě měl hrobař pangrotku černou, na hořejším naditém okolku roztrhanou (takže

Funus bakusa v Milevsku. Fotogr. Št. Dvořák.

koudel mu z ní lezla) se štítkem (kšiltem) zdviženým. Chodil v dře-vácích, z nichž koukaly na nárty víšky slámy. Jezdil s kolečkem, nahoru dnem obráceným. Ke kolečka po straně měl přivázanou lopatu a motyku. Lopatou naházel sníh na dno kolečka, zas ji zastrčil, naložený sníh přivezl s kolečkem do šenkovny a sesypal jej tam. Při pochovávání bakusa na obráceném kolečku vozil na bakusa sníh, který si napřed motykou nakopal.

Nosiči byli piistrojeni jako hrobař »po sedláčku jako pacholci*, ale všecky kusy šatu jejich byly režné barvy a místo pangrotky měli na hlavách široké klobouky černé.

Laufr měl na sobě oděv »v eelku* vzadu na knoflíky (ušitím jako oděv bakusův, jenže nevycpaný, volný, splývavý, jako nosívají »augusti«),