bakusem pod led.) Syn bakusův naříkavě s pathosem : »Ó, nespravedlnosti veliká, zabilas nám tatíka. Kterak my ho pochovat dáme, když krejcar peněz v kapse nemáme U Poběhlík : »Vem ho, bratře za nohy, a já zase za hlavu, poneseni ho do Temešváru. A umíš-li ňákou břeštěti,. hleď mu zazpívati.* Hned na to spustí ílašinetáf nějakou jednotvárnou písničku s vyšeptalými tóny hmta, hmta, hmta rata . . . Syn bakusův vezme bakusa za nohy, poběhlík za ramena, houpají bakusem podle noty zpívajíce při tom: »tuda, hmta, hmta rátá.'. .< Pak ho zas položí na nosítka a poběhlík radí: »Vem ho, bratře, za hlavu a já zase za nohy,, ponesem ho do zálohy. A umíš-li ňákou břeštěti, hled1 mu zazpívati.* Převezmou bakusa, poběhlík za nohy, syn bakusův za ramena a podobně jako dřív za zvuku flašinetu a svého přizvukování jím houpají. Pak ho položí na nosítka (sešoupnou je s ním na led, děje-li se pochovávání u potoka nebo rybníka zamrzlého) a hrobař na něj vozí sníh. Žena baku-sova a Markýtka dají si šátek na oči (napodobují pláč), odcházejí, za nimi syn i kálán. Když se rozešli trochu lidé, nosiči s hrobařem pomohou bakusovi vstáti a odcházejí s ním. často při pochovávání strkaii bakusa s nosítky dál a dál, až se led pod ním prolomil. Pak rychle musili bakusovi z vody pomoci: on sám, naditý hrachovinami a nasáklý vodou, by se byl z vody nevyškrábal, a na nosítkách ho rychle odnesli do některé hospody usušit. Kdysi jistého občana, za bakusa přistrojeného, dlouho nechali ve vodě ; onemocněl z toho, zemřel, a úřady pak obchůzky i obřady, často pohoršlivé, s bakusem zakázaly.

Je-li Budovec shovívavý kritik, Komenský pochybovačný a uštěpačný skeptik, Zachariáš Theobald přesvědčený a ironisující odpůrce bratří růžového kříže, vystupuje v osobě Felgenhauera nadšený přívrženec zásad bratrstvem hlásaných. Patří k veliké řadě těch, kteří žádali tiskem za přijetí do bratrstva, aniž by se jim bylo dostalo odpovědi.103) Bylo-li pak Budovcovi bratrstvo proto sympatické, že hlásalo, že ten, jenž se narodí,