neboť sám Pán pravil: Non est vestrum seire tempora, quae pater posuit in sua potestale, a sv. Augustin napsal, že šestý den božský, počínající narozením Kristovým a čítající 1000 let, není měřitelný žádným číslem lidských pokolení. Ale podle evangelia budou tyto dny pro vyvolené zkráceny, takže konec světa, den posledního soudu, již již nastává.

Nechce býti ani prorokem, ani zakladatelem nové sekly a nežádá proto-žádných veřejných rozprav, neboť disputacemi a hádkami se spory náboženské ještě nikdy nevyrovnaly a neodstranily, nýbrž pravý opak byl jejich následkem: čím déle trvaly, tím více roztržek a sekt. Často se hádali a. přeli a hádají a přou velicí theologové, praví sloupové víry a církve, har-tusíce zle na sebe: U mně jest Kristus, nikoli u tebe. Platí totiž o nynější době slova Jeremiášova: Smísil vám Hospodin ducha dřímoty, a, slepil oči vaše, proroky i knížala vaře, kteříž vidí vidění, zastřel. Učení božské jest jim proto zapečetěnou knihou. Haní, zvláště později, všechny církve jakožto »tělesný, lidský, živočišný bábel sektářský«. Nehlásí se k žádné církvi a žádné sektě a nechce tvořiti nové, nýbrž chce býti pouze »sluhou Kristovou při obci Boží v duchu ve Filadelfii.« Nemá, jak praví, ničeho společného s věroučnými články a sektářskými výmysly ať katolíků nebo luteránů, kalvínů, novokřtěnců a j., poněvadž hledá pouze Krista a jeho pravdu a jeho věčné, pravé evangelium, zrcadlo to božské moudrosti, chce kázati všem lidem, nevyjímaje ani židů, ani turků. Orthodoxní luteráni spatřovali ovšem v jeho učení, zvláště v útocích na církevní kristo-logii a na,učení o prostředcích spasení jen směs starých a nových kacířských bludů, samosatinismus, sabellianismus, manichaismus, pelagia-nismus, chiliasmus, weigelianismus a j., čili krátce Synkretismus a enthu-sianismus nejnebezpečnějšího druhu.

Odpor, který »Chronologia«, vzbudila, byl asi příčinou, že Felgenhauer hleděl svou myšlenku o konci světa doložiti i z Písma. K tomu účelu napsal svou fantasticko-mravokárnon práci: Speculum temporis — Zrcadlo času, v níž vystupuje jednak proti zkaženosti církve a duchovních, jednak obhajuje svoje dřívější výpočty, při čemž zřejmě projevuje svou nechuť proti všem zákonníkům a učencům, což má své kořeny bezpochyby v odmítavém posudku, jehož se mu s této strany pro jeho fantasie dostalo.111) Chce podržeti lidstvu před tváří a duší zrcadlo, v němž by uzřela