čeledínové, v příčině jich zápisu do seznamu blouznivců. Josef Žvejkal, syn Josefa Žvejkala, »helvetico-fan;itika« z Mentour č. 32., pracoval jako tovaryš již přes rok ve Vratslavské kolatuře. Lokalista upozornil tamního duchovního správce P. Jana Vinaře, by jej zapsal do svého seznamu, a že on (lokalista) ho vynechá pro r. 1836, avšak tamní duchovní správce mu přípisem z 18. prosince 1836 činil výtky, že by to mohlo vésti k smyslům a zbytečným vysvětlivkám, když by Josef Žvejkal jeden rok byl v kolatuře vratslavské, jiný rok v jiné kolatuře zaměstnán. Proto se lokalista jenšovický dotázal konsistoře, jak se má v této věci zachovati.

Přípisem 2. ledna 1838 č. 2 zaslal lokalista jenšovický P. Josef Herberger ředitelskému úřadu chroustovickému seznamy blouznivců dle stavu 31. prosince 1837 a další seznamy jejich zaslal přípisem z téhož dne č. 8 chrasteckému ředitelskému úřadu k potvrzení a přípisem í. ledna 1838 č. 7 zaslal vikariátnímu úřadu potvrzený seznam tento o obcích své lokalie, náležejících k panství chroustovickému i podotkl, že seznam o obcích k panství chrasteckému patřících dodá přímo ředitelský úřad tamní.

Blouznivců bylo v lokalii jenšovické ubylo: v Mentouře 1 katolický blouznivec, jenž přistoupil k víře evangelicko-helvetského vyznání, v Mra-víně 1 helvetský, zemřel, celkem 2 nepřibyl žádný, takže bylo koncem roku 1837 celkem 25 blouznivců, a to v Jenšovicích 2, v Mentouře 10, v Mravíně 6, v Poděčelích 1, v Zalažanech 6 a kromě těchto byl jeden mentoarský blouznivec Josef Žvejkal z této lokalie ve vratslavské kolatuře na práci, byl sice dle nařízení konsistoře z 30. května 1837 v seznamu blouznivců lokalie jenšovické zapsán, avšak nebyl počítán, avšak nebyl ani ve vratslavském seznamu blouznivců počítán, poněvadž již ve Vrat-slavě složil katolické vyznání víry. Z oněch 25 blouznivců bylo 7 katolických blouznivců, a to v Mentouře 5, v Poděčelích 1 a v Zalažanech 1, helvetských blouznivců 18 a to v Jenšovicích 2, v Mentouře 5, v Mravíně 6, v Zalažanech 5. Mužů blouznivců bylo v celé jenšovické lokalii 11. a to v Jenšovicích 1, v Mentouře 5, v Mravíně 2, v Poděčelích 1 a v Zalažanech 2, žen bylo v celé lokalii této 14, a to v Jenšovicích 1, v Mentouře 2, v Mravíně 4, v Zalažanech 4.

Nejstarší blouznivec byl narozen r. 1750 a nejmladší roku 1819.

Dle zprávy o blouznivcích za rok 1837 bylo používáno proti blouznivcům prostředků předepsaných, jimiž bylo nenápadně, avšak přece čeleno šíření fanatismu, jenž zajisté časem »e umenší. Blouznivci trvají při své zaujatosti proti každé víře a proti každému náboženství. Velmi těžko lze jejich názory hluboce zakořeněné potírati. Nestalo se mezi blouznivci nic, co by stálo za oznámení. Ubýváním blouznivců ubývá jejich vášně poněkud, takže někteří již nezalekají se před slovem víra, jako druhdy, a i zdá se, že vyšší bytost uznávají. Roku 1837 ubyli Jan Třasák, syn Václava Třasáka z č. 26 z Mentouru, jenž se stal evangelíkem a zemřelá Alžběta Syrová z č. 12 z Mravína. Joset Žvejkal, syn Josefa Žvejkala z č. :i2 z Mentouru, jenž dle konsistorního nařízení z 30. května 1837 č. 1676 byl do seznamu zapsán, avšak nepočten, složil ve Vratslavě ka-