Klepáči v Bochoři na Hané. Fotografoval Florian Zapletal.

hlídne, hned' prubuje, lesi ešče klepe jak včera, až přinde zelené šlvrtek. Ráno při mši se zavážó zvony na věži. Chlapci už dávno před svátkama si vykádali o klepáno; tož včil už je to tady. Sotva se dočkajó poledňa. Od rána se trósijó pomaly do hulice k Dorazilovýmu. Za neboščéka stařečka Dobroslávka bávalo pod oknama, co hledijó do hulice, převráceny kravský koráto. Ztamociď se chodívalo. A pořád' zme nahlídali do oken, až stařeček — ze šoupákem v ruce — řeknó: chlapci, už ... Stařeček pominuli, ale chlapci se tam scházijó posaváď. Jak udere na věži půl-dvanasté, pěkně všeď do řady. Nestarší všecko komendiruje. »Do řady! Budete ticho! Hdo to klepe! Děláte pořádek ! Lojzáňu, pod' se mnó ! S kéra ideš? Nemáš klepačku? Tož běž dom. Maminka pečó rukavicu, dostaneš palec! Spořádat se a pěkně iť!« Napřed dvá velicí. Ti vedó, aby se nešlo ani honem ani pomaly. Za němá ostatní podle véšky. Po stranách dávajó štyří věcí pozor, aby všecí sténo klepali, a pěkně docházeli. Nestarší: »Jedna, dvě, tři« a klepáčí se hnó. Obendó třikrát kole kostela — jak docházijó po třetí ke křéžu před kostelem, každé hr k němu, aby se dostal na stupínek. Na holé zemi nechce žádné klečeť. Aspoň jedném kolenem na kamenu. Pomodlijó se »Anděl Páně« (viz obrázek, 35 je jich kolem kříže) — jejich modlitbu istě nenesó andělí v baňkách do nebe — a zas všecí do řady, jak byli. »Jedna, dvě, tři!« a idó dál k zabráno. Jak idó po straně, klepó otevřítéch kulňé, oken, lebo hde sío-jijó ve dveřách. Ai do německé hulice včil ehodívávajó odzvonit' železná-