Ze života českého učitele na počátku století XIX.

Následující listy, líčící školské poměry na panství Litomyšlském v letech 1801—1820, jsou pokračováním a doplňkem sbírky 50 podobných listů, které jsem pod názvem »Ze života českého učitele na konci století XVIII.« uveřejnil v IV.—XVIII. díle tohoto časopisu. Úvodní slova na straně 264. dílu XIV. platí tedy i pro sbírku tuto.

1801 d. 5. prosince v Tr štěnicích. Učitel Jan Schlegl žaluje na Jakuba Saiďla, že se zdráhá povinný bochník chleba mu odvésti. — Mnoho vážený urozený pane direklor! Já níže podepsaný s ponížeností prosím a žádám, by skrze jejich mocné nařízení vyzdvižen byl láblík chleba od toho svůdce Jakuba Saidla Třenického, který do summy letošního roku dle fasse mně chybuje. Nebo sem já ode žní čtyrykrát pro něj byl. Vždy vejmluvou sem odkázán byl, až řekl, že ho nedá. A jinší všechny ho maj danej. Rychtářovo poručení nic si nevšímá aniž platí. Od cis. král. krajského školního komisara před svědkem pana 'kontribučního obcem nařízeno bylo na faře Litrbaský, by ten chleb učitelovi se donesl a ne' on pro něj do domů chodil, aby, majíc proti učiteli co, příležitost jej plíznit a tepat mohli. Přitom, když u někoho cokoliv a komukoliv do příštího roku zůstane a žádá za ten rok svou povinnost míti, právej, že chce tuplované daně bráti. A tu povstane různice. Sou tak mnoho dobrotivý mně potřebnému pomocti, urozený pane direktor. Střenice dne 5 prosince 1801. S ponížeností prosí Jan Jo. Schlegl, učitel školní. Václav Beneš rychtář. Na urozeného pana deroktora řiditele panství Litomyského.

Ředitel panství František Meitl rozhodl následovně: »Rychtář Střenický nařídí Jakubovi Zaidlovi, by Školnímu učitelovi povinnovaný bochník chleba tím jistěj v nejbliších 8 dní odvedl, an sice jemu skrze ouřadovního mušketýra, kterému za jeho zanepráždění zaplatiti poviunen bude, odvzat a školnimu učitelovi dodán býti má. V zámku Litomyským dne y Decembris 1801.»

1803 d. 10 července v Morašlckh. Obec žádá, aby penise sa starou školu stržené obci byly vydány a ne použity na stavbu školy nové. — Slavný vrchnořidiíelský ouřad! Dole podepsaní a sice jménem obce Morašické za příčinou, že vdova Jozef Pachtová za onou jejímu f manželi Jozefovi Pachtovi sice hotově odprodanou však polovičně k cvičení mládeže odhodlanou obecní chalupu nyní 210 fl. k slavnému vrchnímu ouřadu odvésti má, sebe stiženu býti vidíce následující vyjádření činějí: Sama trhová smlouva, která od roku 792. d. 5 Junii ouřadouně stvrzena jest, již dosti svedší, že vlastník tej Jozef Pachtovské chalupy, dříve než odprodána byla, sama toliko obec bejvala a tejž také obce nákladem bez pomoci vrchnostenské postavena jest, jakož i rovnč ze samého zápisu se vidí, že obec Morašická vždy a na časy budoucí od všeho nákladu na opravování téhož polovičního školního gruntu osvobozena jest; také i nyní při stavení nové školy by ode všech vejloh a práce mněla osvobozena býti obzvláštně, když nynčkom nadpravená vdova z ohledu, že k jejímu užívání