K dějinám českých Adamitů.

Seznam blouznivců za rok 1838 zaslal lokalista přípisem 2. ledna 1839 č. 3 ředitelskému úřadu chroustovickému a přípisem z téhož dne č. 6. chrasteckému úřadu ředitelskému k potvrzení. Chroustovickému ředitelskému úřadu vysvětlil, že mu bylo přípisem chrasteckého úřadu dle výnosu gubernia 12. února 1838 č. 60.523 oznámeno, by ve výkazu uváděno bylo stáří nikoliv rokem narození, nýbrž počtem let, a připomenul, že blouznivci se v uplynulém roce tiše chovali a že nelze o nich nic pamětihodného oznámiti.

Přípisem 2. ledna 1839 č. 7 zaslal lokalista zprávo o blouznivcích za r. 1838 biskupskému vikariátnímu úřadu o části chroustovieké, kdežto úřad ředitelský chrastecký dodá přímo jeho zprávu o části chrastecké.

Ve zprávě za rok 1838 připomíná lokalista, že i v tomto roce užíval předepsaných prostředků. »Jak počet fanatiků se umenšuje, tak více a více mizí jejich vášeň, zaplašovaná jasem lepšího poznání, a lze se oddávati naději, že v málo letech tento jeden z nejžalostnějších bludů zcela zmizí z této krajiny, jenž ještě před nedlouhou dobou přes 100 osob v této farnosti ovládal.« Překážkou jest tu zvláště mysl proti veškerému náboženství zaujatá těchto blouznivců, avšak již počínají býti jednotlivci přístupnějšími, a není to již tak vášeň samá jako starý zvyk a nevčasný stud, jež mnohé blouznivce zdržují od návštěvy bohoslužby a od křesťanského vyznání víry. Těžko potírají se názory bludné, hluboce zakořeněné, avšak zajisté bude to vždy snazší. Lokalista nevěděl ničeho o blouznivcích, co by stálo za oznámení, než to, že Josef Žvejkal starší z Men-toura č. 32, přes 80 let starý, »patriarcha blouznivců« tamže zvaný, několikrát byl viděn v lokálním kostele v Uhersku na mši, což jest velmi neobyčejné, a čehož neopomene lokalista jenšovický všemožně využitko-vati. Blouznivci upouštějí od své někdejší zuřivosti prorokovací vždy více a více, čím častěji se v tom již zklamali. Též užívají již lehčeji slov: Bůh, víra náboženství, proti nimž taktéž byli se spikli, vůbec'zdá se, že je někdejší vášeň opouští, avšak většina jich zůstává zevně tím, čím bývala také jednou uvnitř, dílem z lhostejnosti, dílem proto,: poněvadž se jim zdá býti ústup obtížnějším. Roku 1838 ubyli blouznivci: Josef Žvejkal mladší, z č. 32 v Mentouru, jenž u příležitosti svého druhého sňatku přistoupil k evangelickému vyznání helvetskému, a jeho žena Alžběta, jež