21. února 1838 zemřela, pak Anna, dcera Váeslava Třasáka z č. 26 z Mentoura, navštěvovala častěji v uplynulém roce bohoslužbu i hlásila se pak na náboženské cvičení, jež pilně navštěvuje a právě jest k přijímání svátosti oltářní a k pokání připravena. Anna Třasáková asi tak z časného prospěchu takto jedná, neboť chce se za katolíka vdáti. Lokalista hleděl působiti na blouznivce přátelským chováním. Kázal v 2. neděli po velkonocích, v svatodušní neděli o víře, též při jiných příležitostech, tak při vesnických kateehezích používal vhodných příležitostí k výkladu o výbornosti a užitku náboženství zjeveného. Starší »katoličtí« blouznivci byli lokalistou i úřadem hospodářským napomenuti, by navštěvovali kostel, avšak kromě Josefa Žvejkala staršího neprojevili ochoty k tomu. Chodí-li »helvetští« blouznivci do kostela evangelického, lokalisla nevěděl, avšak pochyboval o tom. Z rodin blouznivců bylo roku 1838 jediné dítě školou povinné, jež pilně chodilo do školy do Lhoty, též s matkou chodí do kostela a přijímá svátosti. Nebylo dětí blouznivců, kteréž by byli způsobilými k návštěvě pokračovacího vyučování. Vyrostlé děti Vácslava Třasáka, zvláště Anna Třasáková, chodila v tomto uplynulém roce častěji do kostela. Blouznivci nedopustili se žádných protizákonných činů. —

V přípisu 1. ledna 1840 č. 1, jímž lokalista jenšovický zasílal ředitelskému úřadu chroustovickému seznamy blouznivců, připomenul, že fanatismus náboženský, jenž v jeho lokalii byl rozšířen, ubývá extensivně i intensivně, jejich zatvrzelost že polevuje, mysl jejich, druhdy proti veškeré víře zaujatá, stává se přístupnější a není to již stará vášeň sama, jako spíše starý zvyk a nevčasný stud, že mnozí blouznivci se zdržují návštěvy bohoslužeb křesťanských, avšak lze očekávati, že tato vášeň, jíž před nedávném bylo ještě přes 100 osob zaujato, úplně v kollatuře jen-šovické vymizí. Podobně psal lokalista jenšovický ředitelskému úřadu chrasteckému přípisem 1. ledna 1840 6. 2, jímž mu předkládal seznam blouznivců.

Dle seznamu blouznivců za rok 1839 ubyli v tomto roce 3 blouznivci vesměs v Zalažanech, a to 2 měli právě skládati vyznání katolické víry a 1 zemřel. Dne 31. prosince 1839 bylo v lokalii jenšovické blouznivců 19, a to v Jenšovicích 2, v Mentouře 7, v Mravíně 6, v Podě-čelích 1, v Zalažanech 3, a to 6 katolických, v Mentouře 4, v Podě-čelích 1, a v Zalažanech 1, a 13 helvetských, v Jenšovicích 2, v Mentouře 3, v Mravíně 6, v Zalažanech 2. Mužů blouznivců bylo 9, a to v Jenšovicích 1, v Mentouře 4, v Mravíně 2, v Poděčelích 1, v Zalažanech 1, žen 10, a to v Jenšovicích 1, v Mentouře 3, v Mravíně 4, v Zalažanech 2. Nejstarší blouznivec byl stár 86 let, nejmladší 24 let. Dle zprávy za rok 1839 bylo proti blouznivům používáno předepsaných prostředků. Fanatismus náboženský u nich extensivně i intensivně klesá i lze očekávati, že tato vášeň, jež před nedávnou dobou ještě více než 100 osob v kolatuře ovládala, zcela zmizí v krátkém čase. Potíže a překážky proti snaze, blouznivce získati spasitelné víře Kristově, se zvláště u mladších blouznivců jinak utvořily, neboť dřívější jejich zatvrzelost