Tradice tato' n'ehyne ani v 18. stol. Vyprávěli1 si1 tak tajní nekatolíci ve východních Čechách, neboť veškeré zklamané naděje války třicetileté a míru vestfálského, jakož i doby pozdější, neměly, toť.eílu,;zatlačiti toto proroctví »0 osvoboditelovi Bedřichovi«. A proroctví; toto nabývá v 18. stol. nového života, opírajíc1 se b Bedřicha Velikéhor:v -němž vidí zaslíbeného muže, jenž českým nekatolíkům přinese bývalou; volnost náboženskou.138) Je v tom opět kus trpké ironie: Bedřich nechtěl býti Spasitelem českého lidu a podporoval-li hnutí českých nekatolíků, prováděl jeni své. ylastní plány. Vždyť platí o něm plně i se' stanoviska českého,: co o něm zapěl básník polský: Imicv tego króla—blužnier.stvehvá jego: žycie — zbrodnia a pamieč przékleiístvem.

Naděje českých nekatolíků se vsak- nevyplnily* osvoboditel nepřišel z Pruska a jméno jeho nebylo Bedřich. Byl ;to císař1 Josef II., jenž zasadil houževnatě udržované tradici smrtelnou ránu, když svým .tolerančním patentem z r. 1781 umožnil evangelíkům augšpurškého- a helvetského vyznání nerušený život v Čechách. Proto také nadšené zpěvy jejich:. Nýčko se nám zjevil Kristus Pán, -— -vybojoval;ho Josef, císař pán.— Dal nám svobodu Božího slova,—, zazelenal so Sión znova. — Vesel ,se s námi a plesej každá duše, — vzdělává se chrám Krista Ježíše. A Josef se porovnává s dobrotivým správcem a nazývá' sluncem spravedlnosti, kteréž nenávidí nepravost, a' nejmoudřejším Šalamounem, kterýž vzdělává evangelickou církev, drahou kťví Kristovou' vykoupenou, pějící mohutným hlasem: Vzešla slávě Páně, Hospodina — Vstoupila jest v srdce země-pána.189) " : .

Jméno Bedřicha, krále pruského, žilo sice i po Josefovi, jak ukazuje píseň marokánská z r. 1800: »Od východu, půlnoci — budeme se sjížděti,— král. pruský a Švejda taky — budou se rychtovati,« ale mizí pomalu zcela, kdežto jméno Josef splývá jednak s mystickým Josefem Petersonovým, jednak se sv. Václavem v Blaníku a jest konečně v první polovici 19. stol. přeneseno na »pána« ve Vídni. Proto mohl okresní hejtman ve Vysokém Mýtě ö marokánech napsati: Ihr gewöhnlicher Ausdruck: »Do milosti královský se poroučíme a dle vůle královské setrvati chceme«:, deuten an, dass ihnen die Authorität Sr. Majestät als Reichsoberhaupt heilig ist und lassen erwarten, dass vielleicht eirie im Namen Sr. Majestät an sie erlassene, recht populär verfasste. alle ihre Irrthümer berührende gedruckte Abmahnung heilsam auf Ablegung oder doch Modificirung ihrer Irrthümer wirken würde.

Naděje v návrat Bedřicha Falckého oživují velmi brzo po jeho nechvalném útěku z Čech. Smutná skutečnost jeho slabošské povahy a vlády zůstává úplně nepovšimnutou a strana kalvínskofalcká obetkává ve veřejném odporu proti straně saské jeho krátkodeché kralování legendárními rysy. A proroctví o jeho vílězství se k r. 1622 jen množí. Marně kázal