str. 400
žehnání Míšeňsky zemi a buď jí na pomoc, a jiného mnoho rouhavého mluvili atd.« (Kronika česká z r. 1541, 1. 390b.) Byla to "tedy socha dřevěná, znázorňující Krista, jedoucího na oslíčku, uložená v zákristii, odkudž ji brali k průvodu veřejnému na květnou neděli. Takový Kristus na oslici o,kolečkách, vyřezávaný ze dřeva vožen býval ještě v 18. stol. na květnou neděli kolem náměstí v Netolicích, kdež se zachoval dosud. (Č. Lid III. 156.) Vystaven byl na výstavě národopisné tamže r. 1893.
J. Soukup.
Co psali vojáci ?
Prof. Dr. E. Mogk, Mittheilungen des Vereins für Sächsische Volkskunde, V. 1909, 3. Heft, str. 58. pod záhlavím »Sammlung von Soldatenbriefen« upozorňuje na význam psaní z vojny, zvláště starších, na obsah, důležitý pro paměti z bojišť, na dojmy z krajin cizích, na způsob líčení rázovitého v duchu lidovém. Český Lid již uveřejnil řadu podobných psaní vojenských. Tímto zahajujeme zvláštní ruoriku a prosíme za příspěvky všeho druhu, starší i novější. Red.
@NZ@Směs.
Potěšil do Flukhauzu pospíšil.
Působila vždy zděšení po Cechách a zvláště v Praze zpráva, že po velikých lijavcíeh a deštivém stálém počasí rozvodní se řada rožmberských proslulých rybníků okolo Třeboně a že zatopí se pak Vltavou všecka krajina i zaleje se Praha přívalem vodním. Zejména býval strach, aby se nestrhly rybníky, za sebou ležící, pojmenované: Potěšil, Flukhaus, Peklo a Naděje a nerozvodnily pak všecky stoky i potoky s nebezpečím dalším hrozné povodně. V Třeboňském archivu zachoval se list, kde podává regent panství Třeboňského zprávu úřední o rozvodnění těchto rybníků: »Milostivý pane, dávám poníženou zprávu, že Potěšil do Flukhauzu pospíšil. Flukhauz do Pekla uklouz a z Pekla voda do Naděje tekla. Naděje držela přece, ryby však do jedny jsou v řece!« (Archiv Třeboňský.) J. Švejkar.
Košile nalezla utopence.
Dvoutýdenník »Národ«, Chicago 111., roč. XVI. 21. května 1909 píše : Atlanta, Ga., 18. května. Dle zvláštní zprávy došlé ?em z Columbus, Ga., byla pozoruhodným spůsobem vypátrána mrtvola mladíka Groomse, v neděli utopeného v řece. Když hledání několik hodin trvající bylo uramé, tu otci utopeného mladíka někdo poradil, aby hodil na vodu chlapcovu košili, la že hned klesne pod vodu, až nad mrtvolu přijde. Učinila se zkouška. Košile na vodu hozená plula po vodě až k jednomu místu na břehu, odtud ji proud zanášel náhle na stranu doprostřed řeky, kde se potopila. Tělo utopencovo za chvíli z toho místa vytaženo a ona košile mu ležela na nohou. Fr. Teplý.
|
|
