str. 407
rimberce dal raziti mince s opisem: FrIDerlCVs reX roManVs, takže akrostich klade jeho volbu za krále německého do r. 1622; jiná mince z téže doby s opisem: FrIDerlCVs IMperator aVgVstVs udává v akrostichu r. 1623 jakožto rok dosažení císařské koruny.162)
Zvláště podrobně hovoří o novém rozkvětu českého království a návratu Bedřichově vedle Plaustrariova163) traktátu z r. 1621 leták Bon' avisa z r. 1622.16*) Cechy se přirovnávají k ženě v Zjevení sv. Jana, jež s úzkostí porodila Krista k budoucí jeho říši, jakož i ku lvici, jež povila lvíče, kteréž přitáhne od půlnoci z Nizozemí ve jménu Páně. Čechové jsou svatými Nejvyššího, neboť byli přemoženi.....a leží nyní
spolu se svědky Apokalypse na ulici velikého města, jež duchovně sluje Sodoma a Egypt. Jest to sice skoro neuvěřitelno, že by se pokoření a podrobení Čechové opět vzmužili k životu, avšak stane se to pomocí Páně a budou povýšeni tak, jako žádný jiný národ na světě. Neboť v dubnu r. 1623 se navrátí Bedřich ve své staré slávě do Prahy a v Čechách bude zase dobře. Vyprávějí si o tom tajemně hlavy popravených na Mostecké věži a šeptají při tom o novém proroku, nástupci Jesenského a Ondřeje Šlika, jenž ohlásí veřejně vítězství Bedřichovo165) a jenž zahubí komisaře, kteří by »i anděla s nebe pronásledovali, poněvadž jsou samí ďáblové«.
David hune ut scandere cernes. Mox se isti adjungunt A. B. C. D. quoque G. H. His aderunt vi magna S. V. T. F. quoque utrinque, Tentabunt verbis ortas com-ponore lites. Ima trahent R. J. H. de imo suspiria corde, Quod videant res non pro cordis cedere voto. Vaticinium metricum cujusdam viri religiosi, 1620; přetisk 1632, str. 4.
162) Fíirstl. Anhalt, gehaimbe Cantzley, 1621, str. 7, odkudž to bylo častěji přetiskováno.
163) Plaustrarius J. v. Kaysers Lautern, Wunder- und Figürlich Offenbahrung: d.i. I. Vergleichung der Welt anfang unnd ende, darinnen der jetzigen Zeit trüb-säliger Zustand begriffen. II. Vergleichung des Falls Adam und Even etc. III. Ver-gleichung der Kinder Israel Aussführung auss Egypten etc. IV. Von dem endlichen Untergang Roms. V. Von dem newen Friederich Pfaltzgraffen etc. B. m., 1621, 4°, str. 82.
164) Bon'avisa. Newe Avisen, Welche der Postilion desz grossen Löwens im Walde empfangen von einer Jungfrawen, srv. Zibrt, Bibl. C. Hist. IV., č. 8520. Dasz Böhmen sey das Weib Apoc. 12., welches mit Angst Christum geboren zu seinem künffügen Reich und die Löwinne, welche den jungen Löwen geboren, der jetzt Anno 1622 von Mitteraacht (!) ausz Niederlandt wird kommen im Namen des Herrn, als der typische Josua . . . Dasz die Heiligen des Höchsten in specie die Böhmen sind, denn sie sind überwunden worden .... und liegen mit sammt den beyden Zeugen Apoc. 11. auff der Gassen der grossen Stadt, die da geistlich heist Sodoma und Egypten, da unser Herr gecreutziget ist (str. 21) . . . Dasz, ob es gleich unglaublich sey, als solten die Böhmen nimmermehr wider aufftommen, so werden sie dennoch von Gott höher erhaben werden, weder keine einige Nation in der Welt (str. 12) ... Dasz König Friedrich im Frühling (v dubnu) des 1623. Jahrs werde zu Prag herrlich einziehen . . . Dasz es in Böhmen besser werden sol, wenn es drey und zwantzig geschlagen hat.
196) Complement Bon'Avisorum, 1622, viz Zibrt, Bibl. C. Hist. IV. c. 8521. Tu se praví na str. 11 o Bedřichovi: der König Friderich musz doch König bleiben, solten gleich die Römischen Ehebrecher drüber alle an galgen gehen.
|
|
