varhany vše zaplacíno. Přijdu domů a teprve to mej ženě sem vypravoval, co sem před ni celí tři neděle tajil, a jak mně to dobře dopadlo. Ona pravila: »Buď Pán Bůh za to pochválen, že sem nic nevěděla, já bych se byla nad tím dnem i noci byla trápila.« No jen dyž to dobře zase dopadlo. Večer sem sobě všechno na ráno přichystal. A ve tři hodiny ráno, žena mně přichystala kávu, a tak tiše, že docela ani nevěděli kdy sem odešel. Já byl již v půl pátý v kostele. Panna Maria byla již na stolečku u ní dva svícní se svícemi, a talíř. Lidí se počali náhle hrnout. Mše svatá byla z varhanama. Pak sme vyšli. Já se stále ohlížel, kde je můj pomocník, ale nebylo ho zde. Až teprve na Zlíehově sme se sešli. A Týnský procesí bylo již na Zbraslavy v kostele, my přišli za nima. Po službách Božích šlo se na snídaní, já šel s poutní-kama, až na hořejší hospodu. Tam sme byly dobře obsloužení. A pak jako vždycky, stále napřed na Dobříš. Tam sme ráno ve dvě hodiny vstali, a v lese u svaté Anny vykonali pobožnost. A ve ošum hodin již sme byly na sva-tej Hoře přivítáni. Odpoledne v jednu hodinu konala se sv. křížová cesta, a pak po pobožnosti, se poutníci rozešli kam kdo chtěl. Já s družičkama byl noclehem, kde stál vůz, a kleří chtěli přišli za námi. Druhého dne v devět hodin po kázaní, bylo loučení. My šli za velkým procesím, až na Dobříš, a pak stále napřed až nad Mníšek, k sv. Marii Mujdaleně. Tu než ráno přijde procesí na horu, my vykonali, svatou křížovou cestu, a po mši svatej dále šli. Byla právě jedna hodina, a tam sme obědvali, až do dvou sme seděli. Lidé se stále trou-pili, ale procesí' ještě bylo tuze po zadu. A my nyní s Pánem Bohem rovnou cestou ku Praze. A v šest hodin, byli sme již u svatého Josefa. Lidu bylo nesčíslné množství. Požehnání bylo z litaniema, a po dokonání měla družička ještě řeč. Pak se celé množství s Bohem domů rozešlo. Já všem mým dobrodincům, uctivě poděkoval, obzvláštně těm paním co sem měl jejich dcerušky za družičky, za jejich přímluvu u kardinála. Asi

Č. 4.