str. 58

Směs.

* Žena místo muže v obecní hromadě. Řád poddanský Jaroslava z Martinic z r. 1638 nařizuje: Rychtářové a konšelé, aby hromady nedělali bez vlastní potřeby Jeho Milosti páně aneb obecní. A když by. se pak hromada buď pro Jeho Milosti páně potřebu aneb obecní dělala, tehdáž jeden každý soused sám osobně do hromady choditi má. Kterýž by pak zoumyslna nepřišel, a jsa doma, byť i na místě svém ženu svou (jakž někteří ten obyčej mají), aneb sice někoho jiného poslal, ten každý aby k té obci 15 gr. m. dal.

J. Kalousek, Archiv Český XXIII, str. 158.

* Neomylný prostředek proti peklu. Vezmi 5 lotu Smutku, 10 lotu Trpělivosti, 15 lotu Střídmosti, 20 lotu Čistoty, 30 lotu Štědrosti, 150 lotu Pokory. To všecko dobře stluč v moždíři Víry paličkou Síly, přilej pak k tomu čtvrt žejdlíka Naděje, upraž to na pánvi Spravedlnosti a na ohni křesťanské Lásky, zamíchej to často pobožnou Modlitbou, schovej to do nádoby Stálosti, aby to plesnivina Marnosti nezkazila; a tou mastí namaž se každý ráno a večer, a to pomůže jistě proti peklu. (Z Gholtic.)

    Jos. Hanuš.
* Z prostonárodního lékařství v Bočově: Odvar zeměžlaěi k pití proti bolení žaludku a bolení hlavy, odvar jableôníku k pití proti bolení žaludku. Divizna do mastí na rány. Odvar z řebíčku, sedmikrásy, petrklíče, jahodového listí a bukvičky (ta známa mi není) k pití proti plicním nemocem. Mateřídouška k pití jakožto thé aneb ku koupání pro slabé. Mateřídouška v květnu trhaná nejlepší. Křížek (botanicky třezalka) pro mladé, nezdravé ženy vařit a pít. Odvar bezového nebo lípového květu pro pocení. Také dělá se pro pocení dosti dobré jídlo: zadělávaný bezový květ. Bezinky k užívání proti žaludečním a krčním nemocem. Také se jich užívá jako masti na boule (na krku). Rimbaba slouží proti závrati; čichá se k ní. Černohlávek k vyplachování úst při bolení krku. Chrpou nakuřují se otoky. Odvar hluchavky proti bolení v krku. ¦— Na rány dává se: Hořký lupen, odnímá horkost. Vařená cibule, podebranina se jí protrhává. Zaječí sádlo suší rány. Pavučina staví krev. Pryskyřice staví krev a zamezuje přístup vzduchu, čím rána nehnije.    V. Kozel.
* Řeč přihluchlého. Byla jste tetka na funusu? »Sprodávala jsem tam husu.« Jak pak tam hodně plakali? »Tři zlatky mi za ni dávali.« Vy jste tetka přeci blázen. »Dejž to Pán Bůh! S Pánem Bohem! — Pomáhej ti Pán Bůh! Chlapče! »Vybírám na vrbě vrabce.« Já ti dávám pozdravení! »Když jsou mrchy ještě mladý.« Hochu, koukáš jako Filip! >Když mně mrcha starej ulít!« Hochu, ty jseš jako blázen. »Dejž to Pán Bůh! S Pánem Bohem!« — Pochválen Pán Ježíš! Chlapče! »Velebný pane, vybírám z díry vrabce.« Synáčku, dávám ti pozdravení. »Velebný pane, nejsou ještě opeřeny.« Že tě nechám ve škole potrestati. »Nemohu starého z díry vytáhnouti.« Chlapče, mluvíš jako blázen! »Na věky amen; s Pánem Bohem!« (Z Bezděkovska.)    Jos. Hanuš.