V prvním znění rozšířena jest po celých Cechách. Na Podřipsku zpívá se následovně:

Variant, jehož si všímá Jan Thon, jest celkově shodný. Zajímavý jest jedině tím, že lid ho lokalisuje. Ale lokalisuje se i píseň v okolí Ne--ratovic, kde též shodou okolností vyskytuje se kostelík »sv. Vojtěch«. Vyprávěla mi babička moje z Velké Vsi (okres Karlín), že ta příhoda se prý skutečně stala u Neratovic, a v kostele »u Vojtěcha« že byla svatba. Ovšem sotva bude nějakého historického podkladu, neboť lid náš rád příhody přenáší do svého okolí.

Druhou zajímavou zlidovělou balladou jest »Poutnice«. Není to naše píseň, než jest zajímavo, že se u nás ujala. Jest to vlastně překlad staro-skotské ballady »The Friar of Ordres Gray«.8) Do češtiny převedl ji prvně Jos. Rautenkranz, a uveřejnil ji v »Hlasateli« r. 1818 na str. 328. s názvem »Poutnice«. Překlad není čerpán přímo z anglického vydání, nýbrž sdělán dle Biirgerova překladu s názvem »Der Bruder Graurock und die Pilgerin«.10) Bürger hojně překládal staroskotské ballady, neudával však u většiny jich původ. Tak mohl ji Rautenkranz právem pokládati za původní jeho práci, a také čteme při překladu jejím, že jest »z Biirgera«. Překlad Rautenkranzův počíná: