nedutali, když v předvečer svátku ozval se venku zvonek, po oknech zasvištěly pruty a na síni zarachotil čert řetězem:*) A hle, tu již vchází milý sv. Mikuláš v dlouhém, bílém šatě, s lesklou, zlatou čepicí biskupskou na hlavě, v levici s berlou a v pravici s dlouhým, postříbřeným prutem. Dlouhý vous bělá se mu až po pás. Za ním však vehnal se do

7. Lucky z Budějovic. Kreslil prof. Karel Rozum.

světnice čert; rachotí řetězem, rejdí dokola a prohání svým prutem chasu jež s křikem před ním ustupuje. Strach náš před ním byl tak veliký, že, byli-li jsme teprv maličkými košiláky, schovali jsme se za maminku, a pevně se jí chytli za sukni; nebo jsme se utekli za stůl, byli-li jsme již školáky. Pojednou ztišil se čert a zavzněl dutý hlas Mikulášův. Poroučí modliti se Otčenáš, a vyptává se z katechismu. Třesavým hlasem