Česká světská píseň lidová v XVI. století.

Další zpěv přidaný k Lázni španělské: »Písně historické jistě a pravdivě o hrozném pozdvižení země uherské a odstoupení téhož království od císařství římského etc. Proč a kterak se stalo? Jaká potejkání? Jaké škody se tam konaly: z latinské řeči v českou poezim přeložena. Léta páně 1604 a 1605« zpívají se na notu: Kanýži zámku přepevný. Také je možno, dle poznámky písařovy, zpívati notu: Otče náš, jenž v nebi bydlíš; aneb: Již Babylon hrozně klesá; aneb: Ne nám Pane, ne nám chvála; aneb: Vočko srdci žalost činí. V notách vyznačena je melodie: Kanýži zámku přepevný.

První sloka písně historické zpívá se následovně: Před Bohem anděli jeho, volej v uši světa všeho, zpívej s Boží horlivostí, kdos milovník spravedlnosti. Neb není slušné tajiti, ale vuobec oznámiti.

Předtaktí melodie má nejspíše svůj původ v časoměrném zhudebnění slova Kanvži

Tonorod dorický poskytuje této písni epickou

vážnost. Rhytmus jest poněkud jednotvárný, kterýž nedostatek jaksi nahrazuje se větším tonovým rozsahem melodie. Objem decimy při klidném postupu tonů dodává mohutnější dojem. Intervaly melodie většinou postupují stupnicovitě (po celých tonech a půltonech).

O něco mladší historickou píseň českou nalézáme v Beckovského Poselkyni starých příběhův českých (II. díl, 3. sv., str. 300, vyd. Dr. Ant. Rezka). Tam zapsána jest píseň o vzpouře Valachův na Moravě roku 1642. Srv. literaturu Zíbrt, Bibliografie České Historie IV, r. 1642. Písefi tu složil dle Beckovského Paulinus, tehdejší kvardián u sv. Jakuba v Holo mouci a Valaši prý ji až do jeho časů každodenně zpívali. V notaci