str. 152
Jazyk jest skrz na skrz český, však něco pokažený, což aie, že se při nynějším dobrém škol řízení, kde se mládež také českému jazyku
učí, napraví, toho jest naděje silná. Neb dříve, jak brzo dítě do školy přišlo, od toho okamžení slova českého neslyšelo, než německy, česky se ani nenaučilo čísti ani psáti, a německy pro krátký čas také ne dobře; neumělo tedy ani jedno ani drahé dokonale, a mluvit česky se mu nedovolilo, vysmívalo, ano zapovídalo. A tudy povstala taková hatlanina, že ve třech česky pronesených slovech někdy i dvě německé se nacházely. Tak přišla jednou ke mně paní tázat se po synu svém študentu na jeho učení a chování, a řekla: Já jsem si už längst vornehmovala etc. Potom místo druhého pádu berou šestý pád, k. p. mnoho dětích, pět kachnách, husách etc. Já jsem si nechal dělat kabát (místo dal dělat) etc. Také říkají: On mluví přes něho, se zlobí p ře s něho (über ihn) místo oněm, na něj — on jest milovník o d vína, místo milovník vína, piva etc. Až mládež naše vyroste, doufám, že to bude všecko napraveno, neb lid jest dobrý a dá si říci.«
Dále čteme ještě jedna zmínku, která obsahem se týká Bezděkova vylíčení povahy píseckého obyvatelstva za jeho doby. Bezděka popisuje zahrady, jimž prý škodí brzké teplo z jara a pak, nastalé mrazy.
»Co ale obyvatelům zdejším z ohledu toho ke cti slouží, jest to,
