že neuvidíš okna nejakého pána neb sprostého, ano ani podruha, aby za oknem pěkných květin neměl, což o mírnosti ducha a povahy svědčí.« Citovaná část Bezděkových Pamětí skýtá nám obrázek patricijských starodávných vlastností poctivého měšťanstva venkovského, jež bouřlivý rok osmačtyřícátý jen letmo a povrchně zasáhl. Politický a národní duch let šedesátých a rozvoj osvětový, obchodní i průmyslový let následujících rozbil však záhy idylky maloměstského života a značně pozměnil jeho tvářnost i povahu.

* Předmluva Kroniky o Meluzíne. (PhC. W. H.) O kronice viz Zíbrt, Listy z českých dějin kulturních v Praze, 1891 a doplňky v jednotlivých ročnících G. Lidu. Tamtéž bibliografie cizích i slovanských prací. Pozdější přetisky mění sloh, opravují stará slova a úsloví. K žádosti Vaší otiskuji předmluvu z vydání v Olomouci asi v polovici století XVil.: Kronika kratochvilná, o ctné a šlechetné panně Meluzíne, kterážto opět znovu jest v jazyku českém poopravená, a v nově vytištěná. V Holomouci. Předmluva. Mistr Aristoteles vedle přirození pokládá v svých prvních knihách, a v předmluvě, která metaphizika slove, že všeliký člověk od přirození mnoho žádá věděti. Protož já Duryňk z Ryngoldu (viz Zíbrt, Listy, 1. c.) z Berlu v Sotlandu, přeložil jsem převelmi neznámou a divnou historii, kterouž jsem nalezl v Frangrejchu řečí vlaskou vypsanou. Tu jsem přeložil k žádosti urozenému panu, panu marghrabovi Rudolfovi z Hosperku, pánu v Korlenu a v Suzenburku v řeč německou. A ač jsem tak celosti nepostavil, podlé řeči vlaské, ale proto podle rozumu všecky věci zouplna jsem zavřel, nic neujímaje, ani přidávaje. Kterážto historie píše se o jedné ženě, kteráž sloula Meluzína, ta podlé německé řeči nazvaná jest Mersej, po česky se vykládá mořská potvora, a to po dnes jest v celosti podlé přirození lidského. Žena, jakžkoli divné proměnění v svých bězích měla skrze moc Boha všemohoucího, a tím spůsobem počtená jest za potvoru. Ale protož měla (a splodila podlé přirození lidského) deset synův, kterýchž sedm pozůstalo po ní, a ti byli velicí králové a knížata i páni mocní, a stateční rytíři, i jejich potomkové, kteří ještě podnes jsou v německých krajinách, jako v Frankrejchu, v Cypru, v Holandu, v jiných zemích německých. Protož tomu každý věřiti může, že se jest to v pravdě stalo. Neb David praví v žaltáři: Divný jest Bůh v skutcích svých. Jakož se to znamenitě ukazuje v této historii, kterak se ta Meluzína nejprv ukázala, a z kterého pokolení pošla, a též kterak také matka její královna jménem Prestýna, též byla mořská potvora. Co všecko historie tato v sobe velmi utěšeně zavírá, ješto lidem mladým pří-jemno a milo jest slyšeti. Neb jest mezi historiemi jako růže mezi jiným kvítím, proto že v ní divnější věci a příběhy nežli v jiných se vypisují a jiné převyšující etc. Potom pak byl znamenitý hrabě z Pojtířova v Fran-