0197

Fr. Homolka a) (Originál.) I. Cikánka seděla u keříčka, vükol ní pěšinkou šla dívčička. »Bůh tě, má panenko, rač požehnat, pojď, sedni na chvilku, dej si hádat!« 2 »Ukaž mi ručičku, ou, dítě, ou! Tři se hned o tebe hoši perou. Jeden má peníze druhý sličnost, třetí pak — lásku jen a upřímnost.« 3. »Ty ale vábíš dnes bohatého, zítra se usmíváš na sličného. Láska pak — co vidím? a upřímnost — jsou u tě nehrubě vážený host.« 4. »Andnlko, Andulko pošetilá! Poslyš, co cikánka vyjevila. Chraň se peněz, chraniž se sliónosti, lásky se přidržíc s upřímností.« 5. »Sličnost za několik májů s vadne, bohatý časlo dost v nouzi padne, láska však, Ančičko, a upřímnost vytrvá v mileném srdci věčnost.« b) (Variant ze DHnova.) 1. Seděla cikánka pod keříčkem, šla tady Nanynka svým Pepíčkem. Bůh ti, má Nanynko, rač požehnat, podej svou ručičku, dej si hádat! 2. Dybych, já, cikánko, to věděla, že bysi mně dobře pohádala, jeden groš nebo dva bych ti dala, aby si mně dobře pohádala. 3. Podej svou ručičku, outlé tělo, že se tři hoši o tebe perou. Jeden má bohatství, druhej sličnost, ten třetí má lásku a úprimnosť. 4. Láska však, Nanynko, a upřímnost u tebe je málo váženej host, láska však, Nanynko, a úprimnosť, potrvá s Pepíčkem až na věčnost.