Mrtvá voda v léčení a čarování.

Pohádky vypravují o mrtvé vodě, která zceluje, co bylo rozťato, a opatří se s velikým nebezpečenstvím z dalekých krajin. Lid nazývá mrtvou takou vodu stojatou, do které nesvítí slunce. Od 6 hodin do půl noci voda mrtví, od půl noci do 6 hodin ráno žije. (Kott, Slovník IV. 759.) V řece nazývá se mrtvou voda, kudy se nelze plaviti. Sluje mrtvou též voda, kterou byla obmyta mrtvola do rakve.

Vodě této lid přičítá velikou moc a soudí, že prý účinkuje nejlépe, pokropí-li se jí ten, kdo přichází poprvé do stavení, na př. nevěsta, které by se tchyně r*da zbavila. Pokropí-li se tou vodou ženich anebo nevěsta, když se vracejí od oddavek, zkazí se jim život. I děti jejich jsou nešťastny. (Ještěd.) Člověk pokropený tou vodou jest obětován smrti, která ho zachvátí v krátké době ; podobného osudu zakusí prý také nejstarší člen z jeho potomstva. (Cerekvice.)

V domácnosti nemá nikdy chyběti trochu mrtvé vody. Pomáhá proti padoucnici a omdlení. (Nový Bydžov.) Kdo užil mrtvé vody, nesmí se koupat v řece. Jest prý živá voda nepřítelkyní mrtvé vody, pronásleduje i utopí toho, kdo jí užíval. Mrtvá voda vůbec zahubí lidi, kteří jí často užívají. (Nový Bydžov.) Opilec vyhojí se z pijanství, kápne-li se mu do pálenky anebo piva několik kapek mrtvé vody; pití se mu zoškliví. (Mě-ník.) Místy naberou do nové nádoby studničné vody, poleji jí umrlčí hlavu a to směrem od ucha k uchu. Potom kápnou několik kapek do kořalky a zoškiiví ji pijákovi na vždy. (Hoř. Štěpanice.) Někde kladou lahvičku s mrtvou vodou do rakve, aby se prý měl nebožtík čím umýti a byl cist při posledním soudu, když naň bude hleděti tolik lidí. (Jaroměř.)

Také pokropí vodou, jíž umyli nebožtíka, celé stavení, aby v něm bylo stálé štěstí (Smidary); dle jiné verse, aby do něho neuhodil Boží posel. (ŽehuĎ.)' Jinde vylijí vodu, jakmile umyli mrtvolu, na zahradu nebo na pole, aby bylo štěstí v domě. (St. Bydžov.) Někde věří, že mrtvá voda činí neúrodným místo, na něž byla vylita: pokropený strom uschne. (Městec Králové.) Vykropí-li se chlév, bude dobytek nepokojný, krávy se nedají dojiti. Pase-li se dobytek, když se stáje kropí, bude těžko dostati jej do chléva. (Hoř. Štěpanice.)

Ocel kalená mrtvou vodou má prý horší účinek než napuštěná jedem. Proto v starších dobách mečíři i kováři platili ji draho. (Hradec Král.)

Kde mají mnoho myší, dají ovsa do mrtvé vody a vyvaří, aby vsákla do obilí. Zakope-li se oves pod práh u stodoly, myši se vystěhují. (Nový Bydžov.)