str. 254
Otázky a odpovědi.
* Biela pečena (játra). V čísle 1. ročníku XX. »česk. Lidu«, spomína sa česká povera o »bílých plícech«. Na Slovensku som o bielych pľúcach nikde neslýchal; za to ale o »bielej peoení (játrach)«. V Bošáckej doline žije mladý mnž, Adam Fráňo, o ktorom spískaly poverčivé ženy, že má »bielu pečenu«, a preto mu každá žena do roka umře, S prvou ženou, ktorá bola silná roba, a nevedela ani, čo je nemoc, žíl ani nie celý rok, lebo mu po pôrode umrela v prešporskej nemocnici. Nezadlho potom oženil sa po druhý raz, a vzal si dievku dobráka, o ktorej sa hovorilo, že ani žlče nemá, lebo sa s nikým nikdy nevadila, kriky nerobila, a bola ke každému zdvorilá a úslužná. Na jar sa vybral s ňou na poľné roboty do Mošoňskej stolice, kde v pozdní leto na horúčku (týfus) onemocněla, že musela byť dodaná do nemocnice prešporskej, kde o pár dní zomrela. Že v dome ženské ruky nevyhnutelné potreboval, oženil sa po tretí raz. Tato tretia žeňba išla mu už ťažko, lebo sa ho svobodné dievky bály pre údajne bielu jeho pečeňu. Konečue si nahovoril staršiu dievku, na jedno oko slepú, ktorá už bola mala za svobodna dieťa, a dobre s ňou nažíval, lebo bola pracovitá a domácnosť mu viedla dobre. Ale aj s touto žíl len asi jeden rok, lebo minulej jesení aj tá mu umrela. Teraz je tam mnoho ľudí, ktorí tomu sväto veria, že má tento Fraňo »bielu pečeňu«, lebo veď, hľa, umřely ma tri ženy, keď každá sotva rok s ním prežila. Som zvedavý, čí svobodná (panna, lebo »prespánka« -deflorata) pôjde za neho? alebo to vdovec bude probovať s vdovou, ktorá sa ani jeho »bielej pečene« nenaľaká.
Pri tejto príležitosti spomeniem, že žíl v Haluziciach asi 40ročný muž J. K., klorý mal v roku 1866. tri ženy, jednu po druhej. Prvá mu zomrela v januári; hneď na to vo íašianky se oženil podruhy raz. Táto druhá žena mu zomrela koncom leta na choleru, keď s ňou sotva sedem mesiacov prežil. Že býval v svojom domku sám, jako prst, pomyslel si, že »není dobre býti človeku samotnému«, a oženil sa v jeseni po tretí raz; ale tá tretia žena ho prežila. 0 tomto sa nehovorilo, že má »bielu pečeňu«. Jos. Holuby.
* Kardybanik a hopno. V 2. ô. XX. Českého Lidu jest na str. 108 otázka p. F. V. Perinky, co značí kardybanik. Mohu sděliti, že ve Slezsku (na Moravce) kordybaník je tolik jako koželuh Patrně je slovo kordybaník odvozeno z korduán. — V Českém Lidu byla také otázka, co značí kopno. Ve Slezsku se říká »už je kopno«, když roztál sníh, pod nímž se objevuje černá země. Myslím, že kopno souvisí s kopati. Když sejde sníh, lze kopati zemi, je tedy kopno.
Prof. Jan Loriš.
* „Chodit na lásku". Lid dělnický chodí v zimě na Táborskú pánům do lesa zadarmo dříví porážet, chodí na hony, »chodí na lásku«; za tuto práci může si pak v lese třísky sbírat, roští shromáždět, kořeny vykopávat atd. Jest název i jinde rozšířen? Karel Šách a.
|