A dále následuje: Kdybych já se nebál, má milá, tvé zrady (Srovnej Erben 3. vyd. 123.)

Z uvedených variantů lze snadně nyní posouditi změny, které se s písní udaly. Výsledkem těchto změn jest skladba, která s písní lidovou splynula v jedno. Všimneme-li si dalších slok Hankových, seznáme, že jsou to alamodové verše, jež byly v módě v celé tehdejší Evropě. Ale lidu našemu nevyhověly, proto je pozměnil, přidržev se pouze prvních dvou slok.

O Hanáku se říká sice, že to trvá trochu dlouho, než se »rozkévá«, přece však nenechá si Hanák ničeho líbiti, co se týká jeho vlastní osoby a hned je »horóci«. Tento rys hanácké povahy velmi případně cbarakterisnje pohádka, jak stvořil Pánbůh Hanáka.

Když chodil Pán Kristus se svatým Petrem po zemi, zastesklo se jednou sv. Petrovi po Hanáku. I prosil Pána Krista: »Pane! už jsi tolik pěkných věcí stvořil, stvoř také Hanáka!« Pán Kristus vyhověl prosbě sv. Petra. Na cestě, kudy šli, ležel veliký kámen. Pán Kristus dotkl se tohoto kamene rukou a pravil »Budiž Hanák!« Na místě, kde prve ležel kámen, objevil se pěkně urostlý Hanák, »chlap jak hora.« A šli tak všichni tři dále. Svatý Petr byl rád, že má Hanáka a po očku si ho prohlížel. Najednou však uviděl, že Hanák nemá úst. Svatý Petr opět prosil Pána Krista: »Pane! Takového pěkného Hanáka jsi stvořil, jenom Skoda, že nemá úst a nemůže nám nic povídať, udělej mu ústa!« Ale Pán Kristus pravil sv. Petrovi: »Ať tě to, Petře, nemrzí!« Když však s v. Petr pořád prosil, řekl tedy Pán Kristus: »Tož mu udělej, Petře, pod nosem prstem čárku!« Svatý Petr přistoupil k Hanákovi a udělal mu prstem čárku pod nosem, na místě, kde bývají ústa. V tom však Hanák rozpřáhl svou silnou pravici a zahřměl na sv. Petra: »Stakra, chlape, ne-šťáré!« Svatý Petr ustrašeně couvl a od té doby má před Hanáky velký respekt, jsou to moc hodní lidé, jenom do nich nikdo nesmí » šťárat¦.

Tuto pohádku vyprávěl mi před lety člověk z Morkovic u Zdunek, Jinde na Hané jsem po ní stopy nenašla. Jenom na Kojetsku vyprávějí^ že se rodí Hanák z knoflíka — to prý je na Hané tak úrodná půda, že když Hanák večer ztratí v poli knoflík od kordulky, do rána z knoflíka zrodí se Hanák.