Roku 1696 zapsal městský úředník zcela obšírně: Mládencům, zdejším synkům, kteří 1. máje před domem radním ku poctivosti vzácného magistrátu máje stavěli, vystaveno 1 vědro piva.

Roku 1700 a potom ještě několikrát později byli však domácí synkové v stavění máji vystřídáni jinými; tak čteme roku toho: pixmistrům, kteří před domem radním 1. května máje postavili, dáno 21 kr., a roku 1702: Zde ložirujícím husarům, kteří před domem radním 1. května máje stavěli, dáno 1 vědro piva v ceně 2 zl. 30 kr. 4a/2 d.

Tak se to opakovalo rok co rok, a dáváno zpropitné tedy buď městským synkům neb náhodou zde posádkou ležícím vojákům. Zajimavo jest, že r. 1715 jest přesně udáno, že bylo postaveno před domem radním 6 máji.

Poslední z vojáků, jimž se dostalo odměny za postavení máji, byli r. 1747 granátnící od pěšího pluku Harachova a r. 1750 císařští delostrelci. Rokem 1750 končí veškeré záznamy.

Na obraz Janošíka a zbojníků upozornil redakci G. Lidu p. prof. J. Mauder. Představuje tančícího Janošíka (»od země«) za zvuku gajdoše, v lese, kde zbojníci odpočívají. Oděni jsou krojem'starým slovenským, přiléhavé nohavice, krbce, se zdobenými opasky. Malba provedena

Janošík a zbojníci. Obraz slovenský na skle.

na skle známou technikou lidových umělců. Zajímají nás kroje i úprava dud starodávných. Časový obrázek v době, kdy Mahenův Janošík byl tak nadšeně přijat na Národním Divadle v Praze. P. prof. Maudrovi děkujeme za fotografii tohoto obrázku.