Předchozí 0404 Následující
str. 381

oznámit, pokujď by naše vůle byla, že [by Pan správce takový náš mlejn*) prodat chtěl a takový peníze buj ď pod intressy a nebo nám chtěl poslat, poněvadž my s bratrem nyní k tomu svolujem a panu správci k vůli dáváme takový mlejn prodat, nýbrž ale ať sto zlatých po jistým poslovi aby pan správec nemeškal poslat, nebo bratr Andres co u infanterie jest, jak on sto zlatých složí, tak on domů se dostat může. Však ale žádám pana správce, aby tu milost pro bratra učinili a jemu atestátům taky při těch penězích poslali, nýbrž jen totiž, že on doma může už bejt. Však ale co mně se dotýče, tak já můj podíl žádám všechen jak z mlejna i také z druhých věcí, to jest dobytka a jinších věcích nebo mý tetě Anně . . . povědomo jest, co tady pozůstalo, když otec zemřel. Vyžádám sobě od pana správce, aby tak dobrý byli a nás s těma věci nezdržovali, nýbrž jak toto psaní dostane, aby hned lakové peníze sem poslané byly, to jest těch sto zlatých a mně celý podíl, nebo já již od toho života vojenského nemíním víceji přijít. Tak já takové peníze u regmentu uložit dám, nebo jsme my se již velmi divili, poněvadž bratr již dvoje psaní poslal a na žádné ani odpovědi nedostal. Doufám ale nyní, že nás podle naší žádosti vícej zdržovati nebudou a nám žádanej podíl pošlou. Paní matku a všechny přátely a dobré známý nastokrát nechám pozdravovat.

Sigl...... Lager bei Krotzkau den 28. Maj 1762. Georg Křebinský.

Takový poslaný posel musí se ptát na regment Běččov (?) Ceresev a com-paniji Major při .... armádě, tak mu každý''poví.

Směs.

* Jak se najde zloděj. Klíč s křížem (na zubu, jenž přijde do zámku) vloží se do evangelia na lisí, kde začíná evangelium sv. Jana (Na počátku bylo Slovo), kniha se zavře, aby jen oko klíče vykoukalo, a zaváže, aby klíč nevypadnul. Komu se věc ztratila, přibere ještě někoho z domácnosti a drží klíč každý na jednom prstu a myslíce na určitou osobu říkají z jiné knihy evangelium sv. Jana. Když přijdou na slova: »Aby svědectví vydal«, otočí se jim klíč na prstech a spadne i s evangeliem na zem, jestliže ukradla ztracenou věc osoba, na kterou myslili. Neukradla-li osoba, na kterou myslili, neotočí se a nespadne klíč a ti dva říkají evangelium znova myslíc na jiného a to tak dlouho, až přijdou na pravého zloděje. Také se může držeti na prstech klíč sám bez evangelia. U vrchnosti však neplatí udání zloděje, jehož takto našli. (Netolice.)    V. Řepa.
* Škádlivky. Ptá-li se jedna osoba druhé, jak je stará, tu často dostane odpověď: »Za čtrnáct dní mi bude týden.« (Hořovice.) — Když kovář ková koně, kam tluče hřebík ? Do hlavičky. (Vrané.) — Které bílé zvíře vidí napřed jako vzadu? Slepý (šiml) bílý kůň. (Vrané.)    Ant. Fiala.

*) Svěllický mlýn u Humpolce.

Předchozí   Následující