Přadličky přicházívaly pro vlnu obyčejně v neděli; obdrževše vlny po libře, odnášely ji v šátcích do svých domovů : do Ouboče, Šepadel, Zahořan, Dobříkova, Hlubokého, Louöimi a Mezholce. Za libru (paklíček) vřetenovými kolovraty napředené příze dostávaly 25 kr., za předánko 1 kr. šajnů, za jemnou více. K vzdálenějším přadličkám chodívali mistři s vlnou sami.

Mistr na snovadle připravil osnovu, kterou potom klížil, sušil a tovaryši ku tkání odevzdal. Tovaryš osnovu na válek navalil, k nádobí (brdu) přivázal, paprskem provlékl, přes .brustbahn natáhl a k dol-

5. Kříž na kůře (povrchu) bukového polena, z Květovských. lesů, nalezený oďDra.M. Kottnera v Milevsku r. 1911, v Museu království Českého. Kreslil A. Dolenský.

6. Kříž uvnitř bukového polena z Květovských lesů, nalezený od Dra. M. Kottnera v Milevsku r. 1911, v Museu království Českého. Kreslil A. Dolenský.

nímu válci připjal. Potom tkal, šlapaje střídavě na podnožky, jež nádobí s osnovou stahovaly a zvedaly. Do osnovy házel ělunek s nasoukanou podělávkou a loďkou přirážel. Části utkaného díla šponštukem napínal, dohotovené dílo pucajznem (štipcem) a košiskem (z březových proutků) od pučků vyčistil a mistra odevzdal. Mistr utkaný kus ve vodě (s rozpuštěnou klovatinou) vypral, sušil, vlas lihovým plamenem sežehoval. V starších dobách upravovalo se plátýnko ručním lisem vřetenovým.

Tovaryš, aby utkal týdně dvě štůčky čili kopu, musil si popíliti a seděti za stavem od rána do pozdního večera, v zimě při lojové svíčce. Za kopu platívali mistři tovaryšům 2 zl. 50 kr. Hrubší práce udělalo se více, tak že se týdenní mzda zvýšila na 3 zl.