Předchozí 0016 Následující
str. 3

Z Mačátů vyskytují se v Rixdorfu Kateřina Mačátová, rozená Duškova (*1733 v Čermné, f 25. února 1760); dále Verona, narozená v Čermné r. 1734, přišedší do Rixdorfu r. 1737, »když český Rixdorf vystaven byl«.

V první schůzi kollegia byly předneseny různé stížnosti co do křesťanského života členů církve a projevena, zvláště s ohledem na dítky, různá přání. Bylo vinšováno, praví se v česky psaném protokollu z let 1789—95, aby dítky byly punktovně posílány do školy a rodiče aby na to hleděli, aby jejich dítky jen tak po vsi neběhaly. Kdo by své dítky podle toho nedržel, má býti vyloučen od přijímání večeře Páně. Po tomto rozhodnouti uznáno za dobré, aby se konaly schůzky dohlédačů pravidelně vždy ve čtyřech nedělích.

Již 30. prosince téhož roku sešlo se kollegium po druhé, aby pojednalo o záležitosti, která se dotýkala těžce celé církve. Až do té doby nevolala totiž, vojenská správa pruská české usedlíky k pravidelné službě vojenské, aspoň ne ve většině případů, takže se vyvinul názor, že česká církev má zvláštní privilej na osvobození od vojenské služby. Když však vojenská správa přestala se ohlížeti na tento starý zvyk a vyžadovala vojenskou povinnost, tu usneslo se kollegium dohlédačů o prosbě k J. M. králi za osvobození členů církve od vojenské služby a žádalo, aby král jejich vesnici při té až dosaváde požívané svobodě zanechati ráčil.

Odpovědi dostalo se jim nepřímo od konference starších jednoty 13. ledna 1790. Podle usnesení této konference bylo kollegiu dohlédačů přečteno, poněvadž nikde žádného dokumentu, ani při české kolonii, ani při královské komoře a ani při jenerálním ředitelství složeného se nenalézá, tedy že ovšem nic více se při tom činiti nemůže, než co již starší české kolonie jsou učinili a že oni k tomu žádné rady nevědí, aby pro bratrskou církev v Rixdorfu proto zvláštní svoboda od vojenské služby se hledati mohla, poněvadž ani ve Slezsku ti, kteří skutečně pod vojáky patří, proto, kdyby v církevním místě nebydleli, od toho osvobozeni by nebyli, nebo by skrze to sobě u svých krajanů velikou nenávist přitáhli. Ohledně založení nového místa pro českou církev že také žádné rady nevědí pro ty těžkosti, které by nyní tomu činěny byly a že by to také nic neprospělo, poněvadž vojenské kollegium všudy by je dostati a nalézti mohlo proto, jelikož by se nikde jinde než v pruských zemích osaditi nesměli. To, co by se bylo mohlo státi v předešlých časech, že jest, kdyby byli čeští bratří buďto do Berlína aneb do jiných míst církevních byli se přestěhovati snažili.

Z této odpovědi, jíž se kollegiu dohlédačů dostalo, vysvítá, že od vojenské služby byly osvobozeny ony české církve, které byly v církevních místech, t. j. v městech s vyššími církevními úřady. Z té příčiny vyneslo také kollegium rixdorfské na konferenci starších dotaz, nemohlo-li by býti zřízeno zvláštní církevní místo v Rixdorfu, ale odpověď konference, čtená 1. února 1790, zněla odmítavě. Jak silný odpor byl proti vojenské povinnosti mezi českými usedlíky, poznáme nejlépe odtud, že si chtěli založiti novou kolonii, jen aby jejich mužští členové byli prosti vojenské služby. Odpověď konference starších vzala jim ovšem veškeré


Předchozí   Následující