str. 4
naděje. »My jsme tomu ve všem přisvědčiti musili,« praví se resignovaně v protokolu dohlédačů.
Potom bylo jednáno o různých stížnostech. Bylo vytýkáno, že někteří bratří stavu manželského v neděli večer zřídka do shromáždění přicházejí a jak se zdá, Činí tak pro sbírku, kteráž při nich bývá pořádána. Dále ukazováno na nepořádek v české mládeži, zvlášť u velkých děvčat, že se nějaký lehký a nestydatý způsob u nich nalézá. Protož jim vinšováno, »aby to otisknutí umnčení a smrti Spasitele srdce jejich proniknouti mohlo.>
Dne 23. února 1790 oznámil bratr Jelínek, že s ním mluvil bratr Jäschke (— Ježek) o německém kázání, zda by nebylo dobře, někdy je v Rixdorfe konati. Kollegium odpovědělo odmítavé a v protokolu krátce zaznamenáno: Neviděli jsme, že by z toho něco podstatného vypadlo.*)
Nové stesky slyšíme z protokolu dne 23. května 1791. Bylo s bolestí spozorováno, že se vloudila vlažnost do církve a nekřesťanská kázeň. Bylo také poukázáno, že nyní duch svobody se tuze v církvi rozmohl, takže žádné napomenutí a žádná výstraha již více neprospívá a že všichni pořádkové jsou našim mladým lidem vězením.
Při tom dáno napomenutí také manželskému kůru či stavu. Podle přání kollegia mají jeho členové všecku věrnost a péči při svých dítkách prokazovati a přidržeti je hned z mládí k poslušnosti a při tom veškeré schůzky svobodných osob obojího pohlaví se vší bedlivostí přetrhati.
Dále oznámeno o nových z Cech přišlých lidech, že chodí po hospodách a opíjejí se a že u Jos. Boreckého se scházejí, při tom rouhavé řeči proti Bohu mluví, božství Spasitele a zásluhu jeho smrti zapírají, a toto své falešné učení všude roztrušují. Usneseno, zakročiti proti nim co nejpřísněji.
V jiné schůzce rozhodnuto, aby kollegium bedlivě nad tím bdělo, aby členové církve nechodili na krtiny a svadby lidí k církvi české ne-přináležejících, poněvadž skrze to veliká zkáza duše se děje.
*) Srv. zprávu bratra Zachar. Hirschla (Jelínka) na synodě v Berthelsdorfu r. 1756: (Unsere Böhmen) sind Bauersleute, die zwar schon etliche und 20 Jahre den Berlinschen Bürgernamen tragen, die aber grösstenteils immer böhmisch in ihrer Sprache geblieben und also auch nicht einmal von der Nachbarschaft, die sonst in so vielen Jahren manches unvermerkt verändert, profitiert haben. Platilo to však pouze o generaci, která vyšla z Cech. Děti se obyčejně v brzku poněmčily. O příčinách, jež Cechové proti učení se němčině uváděli, vypravuje protokol synodální konference z 23. května 1769: .... an Einsicht fehlt es noch immer bei unserem Volk. Vieles kommt aus dem Mangel der deutschen Sprache her, da man ihnen nicht alles lesen und sich deutlich genug darüber erklären kann. Wir halten es auch für einen Fehler, dass sie nicht mehr deutsch lernen und ihre Kinder lernen lassen. Sie haben dieses zwar sonst aus einer guten Ursache unterlassen, damit sie ihre Kinder desto besser vor dem Umgang und Verderben der Deutschen bewahrten. Man hat aber gefunden, dass dieses wenig geholfen und das Deutschlernen wenig geschadet. Viele von denen, die deutsch können, sind unsere besten Brüder und haben in Gemein—Einsicht und Plan viel vor den andern voraus und sind besser zu brauchen. Es kommt also wohl mehr aus dem Nationalismus heraus u. dem Eigensinn, ihre alten Einsichten und Gebräuche zu halten und sich als ein anderes Geschlecht anzusehen. Srv. též výbornou studii F. A. Slavíka: Národnost a náboženství, Osvěta, 1904, str. 299 ad.
