Josefské náměstí, kde v boudě zvláštní, nazvané uměle Cireus gymnasti-cus, nejdříve tančili koumo páni a dámy contredanse, la Picq, na konec pas de Zephirs. Hřebec přinést na poručení »šesták«. Kůň napodobil zahynutí a vzkříšení. Jelen skákal přes dva koně. Zvláště se vyznamenali šaškové, pitvorně vystrojení, zejména proslulý komik Price. (Obr. č. 3.) Lože pro šest osob stála 12 zl., pro pět osob 10 zl., jedno sedadlo v loži 2 zl., přízemí 1 zl. 30 kr., 1 zl., 30 kr. Zahájilo se představení podle tehdejšího zvyku v 5 hodin.

Jak si představíme parádní zahájení slavnostní jízdou v Bachově cirkusu roku 1816, s vystrojenými tanečníky a tanečnicemi, zobrazuje čís. 4., výjev ze stavovské jízdárny. Zdrobnělý obrázek názorně ukazuje ruch, umělé pohyby a nádheru uměleckých těchto výkonů, jež majitel cirku doporučuje napřed vysoké šlechtě a pak úctyhodnému obecenstvu v Praze.

Dobově charakteristický obrázek zachycen skupinkou deseti silhuet (č. 5.). Muzikální rodina šťastného otce Bohdanoviče, obdařeného čtyřmi dcerami a čtyřmi syny, prosí za návštěvu úpěnlivě, s dotíravou upřímností odůvodňuje, proč obvyklé pražské ceny byl nucen zvýšiti dvojnásobně, aby mohl obecenstvo pobaviti, pomoci sobě a ženě k ošacení a výchově tolika dětí a co pak zbude, ještě dáti k dobročinnému účelu, sirotkům a vdovám po padlých vojínech v poslední válce. Bude hráti italské árie, duetta, tercetta, notturni, sbory, cizí i svoje skladby. Všecko to sehrají rodiče a děti. Rozesměje i škarohlída hudba, představující lov s ozvěnou, se zpěvem dcer, se hrou synů. Mimo to umělec Mašek z ochoty a útrpnosti k přečetné rodině zahraje na harmoniku. Podle jména byl by Bohdanoviě původu slovanského.

Skok krkolomný přes četu vojáků střílejících, tak zvaný Bataillen-sprung, byl obvyklým lákadlem tehdejších návštěvníků komedií a cirkusů (č. 6). Majitel Alex. Terzy zve do Konviktu r. 1817 na komedii, čili na představení hollandsko-gymnastické společnosti provazotanečníků a skokanů. Umělci prý řevní mezi sebou, nutno vymýšleti zábavy nové, překvapující. Proto malý Rus zatančí na provaze kozáčky tanec. Benátčan pojede bruslemi po provaze. Komik Terzy přejde provaz v botách s ostruhami a s pytlem na hlavě. Konec dovrší Benátčan Trampolin, když skočí za střelby přes četu dvanácti vojáků za velení šaška Turka. Představení bývalo někdy také pořádáno v sadech Wimmrových.

Ve veliké boudě na Josefském náměstí roku 1823 kouzlil čarodějník kouzelnou hůlčičkou podivné zjevy, měnil vodotrysk v chrám; tyrolské děvče v tanci se proměnilo v starou bábu; selka proměnila se v balon, s gondolou, lodičkou se dvěma figurkami. Vykouzlil pohled na Paříž, na zahradu zoologickou tamější. Marionetty prováděly mechanické pohyby po provaze. Ind točil mrštně koulemi, holí a turbanem atd. (Obr. č. 7.)

Na Barvířce (nynějším Žofíně) roku 1817 v srpnu ve zvláštním amfiteátru provozovala společnost privilegovaná, gymnasticko-umělecká Por-teova, svoje umění na provaze. »Monsieur« Peterka (Cech?), oblíbený prý paňáca, chodil po železném laně drátěném. Komická skupina valašských