povinné díky vyslovuji jménem spolku »Míst. odboru Ú. M. Šk. pro Pe-trovice a okolí«. Slavnost se nám skvostně vydařila, jak po stránce finanční, tak i po stránce mravní. Chtěl jsem lidu ukázati národní slavnost, slavnost jejich a to za součinnosti všech spolků místních skutkem se stalo. Měli jsme 120 osob v kroji národním: ženci, žnečky, pantáta, panímáma, jejich rodina (16 dětí v kroji), ano také babička 81 rok stará ve svém vlastním kroji, který chová z mládí svého jako nejdražší památku, setrvala s námi až do pozdního večera. Případně vyzdobené vozy obžinkové vypravily: Petro vice, Skoupý, Kojetín, Kuní a Tynčany. Váš krásný spis pak dal nám hojně říkání, písní a děkování, což věrně provedeno na místě slavnostním a s největším zájmem sledováno, trvalou památku zajisté zůstavilo. Vstupného na výletišti vybráno, po 30 h za osobu, úhrnem 244 K a možno směle tvrditi, že s mnohými neplatícími bylo na 1000 osob přítomno. A což ta nenucená zábava strýčků, tet, holek a chlapců, pantátů a panímám jak na slavnosti samé, tak i při večerním věnečku! Jako jedna rodina! Byla to skutečně slavnost zdařilá, o níž jeden šel hlas-»To zde ještě nebylo!« a všeobecné přání: »Na druhý rok opět podobnou slavnost národní!« Každému účastníku mile v paměti zůstal malebný, krásný průvod obžinkový, podle Vaší knížky pořádaný, ubírající se na slavnost přes náměstí v Petrovicích s onou srdečnou veselostí, výskáním a národními písněmi sedláků a selek provázející; jakož i onen spořádaný průvod za soumraku večerního zpět ku školní budově. Věru, krásné ob-žinky slavil lid náš letos z Petrovic a okolí! Slavnost pořádal M. Odbor Ú. M. Šk. s dámským odborem, studentstvem a místními všemi spolky, z nichž spolek živnostenský a dobrovolných hasičů v kroji z Petrovic zúčastnily se i průvodu korporativně, což zajisté veřejného uznání zasluhuje. Čistý výnos 325 K ze slavnosti pořádané odevzdal Místní odbor pokladně Ú. M. Šk., obnos na venkovské městečko zajisté dosti slušný.

* Jednota českých bohoslovců "Bůže Sušilova* v Prase, pro pěstováni lidovědy. Byl nám poslán od p. Josefa Resla, předsedy Růže Sušilovy tento pozoruhodný připiš: »Byl před lety v naší Růži Sušilově užší »kroužek ku pěstování lidovědy«, předsedou Baarem založený, který se tu po několik let těšil zájmu, ale potom zanikl. Jeho členové přispívali také do Vašeho »Českého lidu« nějakými drobnostmi, a »Český lid« byl tu hojně odbírán. Letos při příležitosti 25 letého jubilea naší »Růže« ožil zase čilejší zájem pro kulturní a národopisné snahy a projevilo se také přání,_ abychom si naší kulturní historie a lidovědy více všímali a více ji studovali, abychom lépe porozuměli základní povaze českého lidu a pochopili, co duäi jeho svědčí a co jí nesvědčí, abychom nenechávali ladem ležeti pole, po němž budeme choditi. Víme, že ve styku s lidem mnohé věci bychom si mohli všimnouti a leccos ještě pro kulturní historii a lido-vědu vytěžiti, že bychom mohli více viděti, než obyčejně vidíme, kdybychom se uměli lépe na život a povahu lidu dívati a kdybychom věděli, kde a čeho by bylo záhodno si všímati. Možno, že je tu mnohé zanedbáno a nepovšimnuto, možná, že jsou nám neznámy mnohé věci a mnohé