str. 53
až 97; Schulenburg, Botenstöcke bei Südslaven, Verhandlungen Berliner Ges. Anthr. 1886, str. 385; Korotynski V., Laski symboliezne, Wieniec, Warszawa, 1872, ö. 32; Černý A., Heja, lužické právo rychtářské, Matice Lidu XXVIII. č. 3, 1893, str. 61—6; Jentschel, Gebrauch der Keule oder des Hammers im Gemeindedienste, Verhandlungen Berliner Ges. Anthr. 1887, str. 722; Degner, Weineck, Grössler, Der Umgang des Hammers, Niederlausitzer Mittheil., Guben, I. 1891, str. 550; Urban Otto, Die Kluke in Pomerellen, viz Mierzyáski, 1. c, 366; Andree R., Braunschweiger Volkskunde, 1896, str. 184; Prásek V., Žezlo, prut, hól, palice, bulava, Komenský, 1882, 13, 30; Cpe3HeBCKÍfl, KpyTa KanHHbfl, KJiiOKa, C. ÉeTepóypro., 1862. — Literatura tedy jest rozsáhlá a bylo by nutno nejdříve seznámiti se s výsledky studia těch, kdož již psali o právu rychtářském, jak je uvádím tuto i ve studii svojí uvedené a nyní hlavně také ve studii Amirově. Bez této znalosti podnikala by se zbytečně práce bezúčelná, ježto doklady sebrané mohou býti nyní podkladem ke studiu dalšímu. Knihy citované rád zaopatřím. Skoro všecky jsou v bibliothece Musea království Českého. Č. Z í b r t.
* Hádanka o hostii, vinu a svíčkách. Vdp. p. farář Fr. Čihař vyprávěl: Šel jsem vyučovat do sousední vsi. Potkal mě pobožný stařík, bodrý náš občan, a pochvaloval si, jak se onehdy v hostinci škádlili katolíci a evangelíci. »A já vyhrál. Dávali jsme si nábožné hádanky. Já na to: No dobře, tak mi povězte, který květ nevoní a přece z něho nejlíbeznější vůně božská se line: které dřevo nehodí se na stavbu a přece nese ovoce trvalé stálosti; kteří ptáčkové mají hlavičky, že by je bez paličky rozmačkal, a přece upravují podle rozoumku v těch malilinkých hlavičkách divy divoucí — a všecko to troje ke cti a chvále Boží v našem katolickém chrámu! Tak co to je? — Podali se a já rozluštil: Květ nevoní — pšenice — hostie! Dřevo ne na stavbu — vinný keř — víno ke mši svaté! Ptáčkové — včeličky — vosk — svíce na oltář! — — Rozpomínám se, že jsem někde v památkách středověkých četl něco podobného (ioca monachorum) a nevím, kde a jak. Rád bych použil této rozprávky a srovnal se starším záznamem. Kdo mi poradí?
Fr. Vokatý.
* Bromatologia moravo-rustica. (Dp. J. L. v J.) Broma řecky jídlo — odtud nazval J. H. Gallaš popis stravy na moravském venkově tímto názvem: Bromatologia moravo rustica. To jest: Krátké poznamenání všech sprostých pokrmův, jichž lidé chudí a sedlští v naší milé moravské vlasti požívají. Viz obsah (výčet polévek, jídel) podrobně ve výborném článku Dra. Stan. Součka, Z Gallašovy literární pozůstalosti, Časopis Mor. Musea Zemského, X. v Brně, 1910, str. 89. Zbt.
* Záchrana lidové svéráznosti. (Prof. J. S.) Nejlépe poučí oddíl »Heimat und Volkstum« v časopise: Das Land, Zeitschrift für die sozialen und volkstümlichen Angelegenheiten der Landbevölkerung, Organ des Deutschen Vereins für ländliche Wohlfahrts- und Heimatpflege, Organ des Deutschen Landpflegeverbandes. Herausgeber Prof. Heinrich Sohnrey, Berlin, Trowitzsch und Sohn, 1910. Zbt.
|
|
