Předchozí 0067 Následující
str. 54

* Chodit na lásku«. Na Rakovnicku název »chodit na lásku« jest rozšířen. Z jara k sázení lesních sazenic se najme lid od lesní správy na týden neb určitý delší čas za peníze (denní mzdu). Trvá-li práce déle, tu už najatí musí pracovati zdarma, za to mohou si v lese určité dny suché větve vyřezávat, čili klest si snášet, řasu z lesa nosit, kořeny vykopávat.

    Aleš Uldrych. (Krušovice.)

* Povrhel. V Polance u Nepomuku věří lid: Slepice snese povrhel, vejce bez skořápky; někdy bývá u něho kousek střívka. Aby tak nenesla, vezme se za ocas a táhne se nazpět po trávníku na dvoře. Kdo zná název i pověry?    M. Kadrnožková.

* Modrá barva z chrpy. (Eman. S. v K.) Staří Čechové rádi užívali chrpové modři pří barvení zvláště jídel, jak svědčí návody v kuchařských knihách staročeských. V jižních Čechách barvívají chrpovou modří kapličky a výklenky podle této rady, vypsané z «herbáře« J. Drdka v Rad-vanovech: Vrchní lístky z chrpy dají bledou modrou, vnitřní ale velmi něžnou tmavou malířskou barvu. Chrpa na tuto barvu sbírá se od konce měsíce května až do konce srpna. Když se byly lístečky čistě otrhaly a snad i prachu na nich vězícího zbavily, sušejí se v peci na žíněném sejte aneb na šatě a pak gumovou vodou se pokropí. Hmot ten se pomalu žhněte, mnohokráte se obrátí, opět a opět se pokropí, pak se stlačí a tudy z něho velmi krásná modrá barva se vycedí; anebo se čistá nejpěknější chrpová pírka otrhají, s bílkem v moždeři se roztlukou a šťáva z nich skrze čistý šat vyždímá do skořípek.    Zbt.

* Legendes Slaves. (Říd. uč. P. P.) Kniha neobsahuje pověsti slovanské. Titul její: D'Ychyve Yves, Legendes des Pays Slaves. Illustrations hors texte de Gorski. Vignettes de E. Lefebre. Lyon. H. Lardauchet, édi-. teur. s. a. 4°. str. 101. Látka tu zpracována s hlediska vlasteneckého polského s textem i s obrázky (v krojích polských, s celým ovzduším polského života), jak napovídá již vzývání musy (Invocation á la Muse des pays Slaves) i pověsti, fantasticky vyšňořené, se zmizelým skoro nadobro podkladem původního lidového podání polského: Le Legende des Lys, La Toile des Anges, La Gerbe d'Or, Le Gadeau de la Forét. Tedy to není sbírka legend, pověstí, pohádek, nýbrž umělé, fantastické povídky s názvem, jenž se neshoduje s obsahem, i s tendencí naznačenou.

    Č. Zíbrt.

* Nápisy na džbánech, sklenicích a hrncích. Prosím za zásilky těchto nápisů, doslova opsaných z nádob, s krátkým popisem nápisů. Jde hlavně o vročení těchto nádob a ornamentiku jejich.

    Karel Kotrba.

* Splichta — kachna? Kdo zná tento název a jak lid si vykládá?

    R. Smetana.

Předchozí   Následující