Peruehta chodí na Štědrý den v Podřipsku r. 1863. Večer chodí peruehta, bíle oblečená ženská, na obličeji má mouku, aby nebyla k poznání; s nožem v ruce, brouskem, hrnkem na krev, a hra-chovinou. »Modli se« — brousí pořád, nechceli se modlit, hrozí mu. že ho vypárá a vycpe hrachovinou, a neposlechneli, píchne ho tím dřevěným nožem, nadělí hodným dětem něco a odchází. Děti pak dávají si punčochy za okna, na trnož pod stůl, aby jim přes noc nadělila.

Chůze s Barborou v Podřipsku 1863. Chodí ten večer před svatou Barborou jen mužští svobodní; oblečení v bílé sukně, v bílém šátku na hlavě, s metlou v ruce a se zvonečkem. Jeden šlehá pod okny na znamení, že přicházejí, a druhý aby nezavřeli, drží již kliku u dveří.

Vstoupí, šupají, koho dopadnou, hází pecky, jablka, švestky, ořechy, brambory na stůl, a kdo pro ně sáhne, toho lupnou. — Děti vyzývají k modlitbě slovy: Muli (modli) se — a kdo se nechce modliti, toho vytáhnou pod komín a vyšlehají mu.

Mikuláši s brunou na Podřipsku r. 1863. Jeden muž se shýbne, jede jako na výtřaskách (vidle dřevěné), napřed na konci má deku bílou, a na ni udělá hlavu koňskou, a konce výtřasek vykukují jako rohy (snad i uši) koně. Vůbec se říká: Že jede na bruně. Bruna štouchá do všeho, pod postel, pod stůl, na stůl, do peří v jede atd. Bruna nic nedává. — Přísloví zdejší: Přijedou sem dnes z Lovosic na bruně, ty jsou štědré.

Ast, jíst: ast, ast, až se najíme pudeme krást.

Babouk (v dětské mluvě) klobouk; bandorák placek ze zemáků; barabina postel vysoce vystlaná a cokoliv vysokého; bečátko bečička; bělásek bílý fazol; blejskot, blejskota bledý, hubený člověk; bloumat choditi bez cíle, potulovati se; boudit, už zas se tam boudí, mračí se; brebelice kořalka; břeh stráň, strana ouvozu; brunclík kulatý brousek; bugr veliký černý fazol, tlustý hoch.

Camploch, cumpla žena nedbající o svůj zevnějšek, capkati (o dí-děti) choditi, casnovat se s čím hmožditi se, cezák, ceďák cedník, cest-nice studánka u cesty; císařouna hlína po dešti na silnici naškrabaná, užívá se jí k opravě zdi místo malty.

Cíča kočka, děti na otázku: »Čí jsi?« odpovídají: »Čičova, peče-nýho brabce z Královýho Hradce.« Čumákovat dívati se zvědavě na něco s otevřenými ústy (opovrženě). Čvachtat se, něco malého ve vodě dělati a zamáčeti se, cvrndat cejkat.