Předchozí 0111 Následující
str. 98

@NZ@Časové zprávy.

Stoletá památka narozenin Karla Jaromíra Erbena

(+ 7. listopadu 1811 v Miletíně) oslavena byla přednáškami, příležitostnými studiemi a časopiseckými články. Zásluhy Erbenovy o záchranu lidové tradice, hlavně písní, obřadů a slavností, vedle vědecké další činnosti v oboru historickém, vedle básnické tvorby v duchu lidovém, nejsou posavad oceněny, jak sluší. Proto jsme uvítali rádi příležitosti oslavy stých narozenin, že opět bude na čase, věnovati tichému, skromnému pracovníku po zásluze pozornost, co vykonal mimo jiné též na poli studií o lidu českém. V tomto čísle podáváme otisk neznámé jeho divadelní pohádky o Štěstí a Neštěstí,*) jakož i způsob, jak získával od svých spolupracovníků příspěvků. Čestná, věčná a vděčná paměť budiž Erbenovi zachována.

    R.

+ František Lego@

ředitel škol v Jindřichově Hradci, zemřel 18. září 1911. Nadšený pracovník tento, výborný znalec lidu jihočeského, blatského, od začátku Českého Lidu byl spolupracovníkem naším. Nesmí se zapomenouti, že Lego již r. 1880 založil v Jindř. Hradci pěkné museum, kdež národopisu věnována pozornost, že r. 1887 pořádal národopisnou výstavku a hlavně že r. 1891 v nezapomenutelné české chalupě na jubilejní výstavě upravil v průčelí chalupy blatskou světnici, tak věrně a dokonale. Tělesná schránka Fr. Lega byla podle přání zesnulého v cizině spálena. Pokoj popeli jeho!    Č. Z.

Sbor přátel zpěvu lidového@

nazývalo by se družstvo, jež chce zaříditi snaživý Pracovní výbor pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku vedením řed. Leoše Janáčka. Vedle písní, lidových počalo se již také se sbíráním lidových pořekadel a různých říkání lidové proso-dické úpravy. Zatím výbor písňový učinil pokus (a bude jej na různých místech opakovati) s rozhozením drobných sešitků s několika pěknými písničkami z kraje.

Všebaráčnická slavnost

pořádaná od Baráčnických spolků na výstavišti v Král. Oboře v Praze v neděli dne 6. srpna 1911, ve prospěch české školy ve Věžovaté Pláni, za protektorátu poslance Dra. K. Baxy a prof. Dra. Č. Zíbrta, mimo průvod po Praze a jiné zábavy napodobila v náležitě přizpůsobené úpravě stínání kohouta a beránka i sehrála obrázek selských námluv od F. Raymana. Pozornosti těšily se také české tance lidové. Až na ty, kdož si nemohou přivyknouti, že by se v městě mohl člověk také pobaviti ve vlastenecký prospěch lidovými obřady a zábavami českými místo cizích, sprostých odrhovaček a vtipů pepíckých, obřady na slavnosti baráčnické se líbily všeobecně.


*) Srv. Brandl, Život K. J. Erbena, 1887. str. 92: »Erben mel ještě tolik svěžesti ducha, že v nemoci podle ruské(?) bajky o štěstí a neštěstí skládal libreto, které však nedokonal; ale ani to, co bylo hotovo, se nezachovalo, neboť rukopis jsa psán tužkou, ve smutku po jeho smrti někam založen byl a později nebylo lze jej naleznouti. »Rukopis nyní uložen v Museu král. Č-

Předchozí   Následující