Předchozí 0143 Následující
str. 130

— Franta se zdráhá. »Tak dojdi natahat brambor!« »Čí je to pán?« Z?bín (klobouk), jehož barva už dávno vymizela, prachem a deštěm konšelovaný v nepromokavou hmolu, jest v dražbě. »Joska dojde pro 2 náruče natí.« — »A za tyhle kalhoty šlápneš do kraviny, nebo dáš Vaškovi pohlavek!« Po rytířském vyrovnání, Vašek vyplatí na Joskovu hlavu dvěma pohlavky svoje kalhoty!

»A zahrajem si ještě jednou, ale jen do kalhot (t. j. kalhoty ss nepřijímají zástavou), protože sem ženou holky!« »Hoši, není vám zima?« ptám se polonahých. »Ba ne, my se zahřejem!« A kozí brdo žije dál; ani škola nezlomí jeho tradicí utvrdlou šíji.

A. Strážnický:

Paběrky z nářečí hanáckého na Kojetínsku.

Plondry, baňaté gatě, červené kožené kalhoty, které se pod kolenem vázaly, pak přišly bílé plátěné vyléčky, které sahaly do holinek vysokých bot. .

Frky (dlouhé vlasy na krku od ucha k uchu, také husí brky). So-bolovice, vysoká čepice kožešinová.

Sotor, sotůrek, podlouhlá ze sítí pletená kabela školní.

Šráky, kšandy, šle. Hanák nenosil šráků, než upevňoval červeníce tím způsobem, že prostrčil konec límce druhým koncem a upevnil pro-vazným roubíkem.

Róblem se váže obřislo (povřislo) snopů.

Rampoch, přístenek kolem dveří do ulice, hlásný (ponocný) obyčejně při dešti byl pod rampochem. Přístenek do dvora podobný dřívějšímu slul žudro.

Zástřešky, dolní část střechy. Schlopec, schlop otvor ve střeše, kterým se dává seno na hůru. Podkrokevnica, silné dřevo podél zdi, ve které jsou zapuštěny krovy.

S holým vozem se jede pro kládu do lesa; vůz se přistrojí do desek, fasuňku nebo žebří (žebřin). Kolo se nasadí na nápravu (osu), na konec nápravy zder, na zděř klanica nebo lušůa a záložkem se vše upevní, aby kolo nevypadlo; v zadu mezi žebřinami je rozpěna, deska se dvěma otvory na konci, jímž se žebřiny rozpínají. Póz, paveza, se připevňuje pózovníkem, provazem dlouhým, aby seno s fůry nepadalo.

Křistel, netopýr. Děti volají na netopýra: Křistele Daůhele, poleť sem, dám ti jabko nebo křen! Házejí něčím do výšky a netopýr za tím letí. Gecgáč, chřástal.

Zákalee, nepodařený, sražený chléb. Kvas nebo kvásek nechá se v díži k budoucímu pečení chleba, těsto se mísí v díži kopisto, těsto se válí, dává na slaměnku a ze zbytku těsta se udělá chlebovňák, koláč ze chlebového těsta, nožem se šikmo počáruje, posype solí a kmínem.


Předchozí   Následující