Předchozí 0144 Následující
str. 131

Ujec, presvuřt. Při zabíjení posílají si příbuzní obyčejně ovarovici, polévku, kousek masa, jelito a jitrnici, šperky.

Palírna kořalky. Barborka, věž, odkud se čerpala voda do palírny a pivováru.

Smévanky. Po křtu sezve babka (babička) děti nejbližších příbuzných na smévanky. Dítě leží ve vodě, jedno dítko přistupuje za druhým, udělá mu kolo na obličeji, aby mělo kulaté hubu (tvář) a hodí do vody peníz. Po úvodě jsou radovánky, totiž hostina jen pro kmotřenku a nejbližší příbuzné, kmo(u)cháček musí zůstať doma.

Když přijde někdo právě v čas oběda, řekne: »Rač Pán Bůh žehnat« — pozvou ho slovy: »Pojďte s nama k obědu« — »Obědváte s Pánem Bohem, taky jsme už po strachu.« Anebo žertovně prohodí na »Rač P. B. žehnat« — »Nedáme se odehnať.«

Litka nebo litkup bylo pití po uzavřeném větším kupu.

Čím víc opichačů, tím míň krop. Čím více pomahačů, tím horší dílo.

Vlastník a vlastnica jsou děti bratranců. —

Zácestek je konec pole od celku odříznutý cestou.

Stíhel spojuje náručního (pravého) koně s podsedním, sedlovým levým.

Proso (jahlí) se na kašníku (zvláštní mlýn) zbaví slupek a vyloupené proso sluje kaša, taktéž i pečená. Je-li ve mléce vařená, sluje »netyja«.

Beneše jsou pečivo pečené na benešníku, formě to, na které jsou různé tvary zvířat, na p. rak, kohout.

Pery povstanou, když se v hrnci nechá těsto zkynouti a pak opeče.

Dr. Č. Zíbrt:

Náhrobní nápisy z českých hřbitovů.

Náhrobní nápisy hřbitova v Plotištích.

Dej jí Pán Bůh věčný klid a radost, činila svým povinnostem zadost, bylá věrná choť a matka milá, Bohu, cnosti, ditkám nuzným žila. Dej o Bože, pokoj zesnulé a záplat za cnost vzácnou v nebi jí.

(Manželka, matka.)

Odpočiňte libě, matko, otče milý, až vás anjel Boži z hrobu temného zvučným trouby hlasem zbudí v oné chvíli, by ste požívali v nebi plesu věčného.

18 19/4 36

(Matce a otci.)

Toužil sem knězem býti, náměstkem tvým, Pane Ježíši; Bůh ale svou chvíli uhlídal, a mne z tohoto vezdejšího údolí k sobě povolal.

(Bohoslovci.)


Předchozí   Následující