str. 151
Rašky, ráikovati.
(Prof. D.) V Palackého Každodenníku psáno, že chodil rážkovati, že koupil si rážky u Šteiniců. Jak se to vyloží? Ráže, hra v ráže (viz Zibrt, Z her a zábav staročeských) značilo v XVI. a XVII. století hra s koulemi; kuličkami. Vlastenci v době probuzenské pojmenovali novou hru francouzskou billard (»piriál«) »rážkovati«. Kdo zná jiný výklad? R.
Vavákovy verše o Lomnickém.
(Ph. G. Ant. M.) Místo lístku odpovídám, aby se to neztratilo: Verše známého milčického rychtáře Va-váka Na Šimona Lomnického z Budce uveřejnil Hynek Stehlík, v Miš-kovského Našich Hlasech, v Českém Brodě, 1884, ě. 43. Srv. též úplné vydání Pamětí Vavákových od Jindř. Skopce v Dědictví Svatojanském, o jehož jednotlivých svazcích Český Lid podává pravidelné referáty v oddílu literatury. Zbt.
Plný rod.
(JUDr. M. Kottner v M.) Výklad správný. Příklad: »jsouce s tou mlynářkou od vlastních bratří a sester plným rodem od jednoho otce a mateře, řádně pošlých v jedné liniji splozeni. 1598.« Acta Olom. (Boček).
Daktyloskopie vynálezem českým.
(JUDr. F. B.) Soustava, dle níž se zjišťování totožnosti zločinců podle otisků prstových děje, po-ctiází od francouzského professora Bertihona. Z knihy Č. Z í b r t a, »Staročeský rukohled a novočeský rukozpyt«, vydané ve Světové knihovně J. Otty v Praze č. 819 až 821, je patrno, že první základy daktyloskopie podává geniální a důkladná práce prof. dra Jana E. Purkyně, vydaná roku 1823. Tato způsobila velký převrat v kriminalistice; »arcif teprve oklikou přes Indii zdomácněla v Evropě« — dokládá vydavatel uvedené knihy.
Město Bohdaneč — rodištěm Rýbrcoula-Krakonoše ?
Zprávu jistě zajímavou o původu Rýbreoula zaznamenal >z ústního podání« Frant. Alex. Heber v díle »Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser«, 1847. Překvapuje zpráva Heberova jednoduchostí a přirozeností i lokalisací rodiště Rýbreoula do starobylého městečka v českém Polabí, proslaveného svým někdejším rybničním a lesním hospodářstvím již od dob Viléma z Pernštejna — do král. kom. města Bohdanče!
Zmíniv se o nejstarším zápisu v Liber Memoriabil. bohdanecké fary, dle níž držitel města, jménem Beneda, z vděčnosti za vymodleného potomka chrám sv. Maří Magdaleny založil a knězem nadal, pokračuje F. A. Heber takto: »Toto jest jediná zpráva o majiteli tvrze Bohdanče, a nemůžeme při této příležitosti několika slovy nezmíniti se o pověsti jediné svého druhu, která se tu všeobecně vypráví: Má býti totiž Bohdaneč rodištěm pověstného ducha hor — Rýbreoula (Rubezahla). Byl to potomek pokračující lásky zemřelého nebo jeho ducha po smrti a bývalé, živé, oblíbené snoubenky. Příšerný otec dopomohl synkovi, když povyrostl, nejprve na horu Kunětickou, kde mladý Rýbrcoul svou démonickou dráhu životní započal, až se odtud k nynější vážnosti své na Krkonoších byl povznesl.« Kdo zná podobné povésti? Jaroslav Mareš.
|
