jen koza zůstane u dveří. Pantáta obchází kobylu a konečně praví: »Je pěkná!« Kočí začne praskati bičem, kobyla začne běhati po světnici, koho může, hodí ho hlavou. Pak ji kočí zavede do kouta, aby se nesplašila. Pak jde děvečka, která je též oblečena dle starého kroje: krátkou červenou sukni, široký fěrtoch, květovanou šněrovačku, bílou košilku se širokými rukávy, na krku červený hedvábný šáteček, na hlavě červený šátek uvázaný na babku (jako nosí Moravky) a v ruce nese dížku. Pak vede kozu. Koza má hlavu dřevěnou s velikou bradou a rohy. Je to člověk, který je také pokryt bílým prostěradlem a na tyči drží kozí hlavu. Za provaz, který visí od hlavy kozy schovaný pod prostěradlem, člověk tahá a koza čelistmi klape. Děvečka s kozou jde doprostřed světnice. Děvečka křičí: »Panímámo, já mám kozičku! To je kozička!« »Proč si ji tak chválíte?« zeptá se panímáma. »Inu, takovou kozičku málo kdo má: hodně dojí a je hodná.« A začne ji děvečka třepati, a koza vesele klape hubou. Panímáma kozu okukuje. Tu koza vyskočí a začne trkati, kdo jí přijde do cesty. Děvečka konečně pod kozu sedne a dojí; ale má v dížce pivo, které podává hospodáři k napití, jak dobré koza dává mléko. (Turek, Jeřábek, Milevsko.)

Klibny v Klisind. Večer o Třech králích chodí u nás klibny. Jsou to dva přistrojení muži za kobylu. Při kobyle je sedlák a dva kozlové. Vzadu jdou hoši a hrají na harmoniku a zpívají při tom všelijaké písničky. Jeden z nich má pytel na obilí. Kozlové trkají a domácí se jim schovávají, ale to nic platné není. Když přijdou, sedlák začne: »Dej Pán Bůh dobrej večer! Vedu na prodej kobylu.« Mezi tím, co kobylu kupujeme, kozlíci trkají kde koho. »Tak, pantáto, kupte ji!« »Co za ni?« »Dvě stě devadesát zlatých. Koupíte ji?« — »Ale je moc drahá.« »Tak, prosím vás, dejte mi něco pro ni.« Hospodář vleze na hůru a dá jim oves. »Když vy jste, pantáto, nekoupil, koupí ji snad jinde. Tak mějte se tu dobře.« (Hodně vykřikne a pohodí hlavou.) »A s pánembohem.« (Vošahlík, Klisinec.)

Perechta ve Zhoři. Má přistrojenou kobylu, vojáka, dva kočí, kozu, děvečku, sedláka, selku. Kobylu sestaví takto: Dva hráči si vezmou na ramena žebřík, omotaný hrachovinou, přes něj hodí plachtu. Přední hráč drží v ruce kobylí hlavu a zadní koště místo ocasu. Oba hráči, než přijdou do stavení, sepnou se páskem (řemenem). Na kobyle sedí voják. Má na sobě modrý kabát, červené kalhoty, na hlavě bílou čepici z papíru, po boku šavli, v ruce řemení. Dva kočí kobylu vedou. Jeden kočí má na hlavě čepici, krátký kabát, kalhoty nad kolena, na nohou barevné punčochy a dřeváky, v jedné ruce drží bič na kobylu a v druhé jeden řemen od ní. Druhý kočí má na hlavě široký klobouk, krátký kabát, kalhoty jakékoliv a na nohou vysoké boty. V jedné ruce drží zvonec a v druhé druhý řemen od kobyly. Jiný přistrojen je za kozu. Drží v ruce hlavu kozí a na sobě má hozenou plachtu. Kozu vodí děvečka. Na hlavě má nějaký šátek, na sobě starou halenu, krátké sukně, před sebou zástěru a na nohou střevíce. V ruce má metlu a provaz od kozy. Se všemi jde ještě sedlák se selkou. Sedlák má na hlavě širák, na sobě krátký kabát,